1.  Zaměstnáváme studenty v pracovním poměru na základě dohody o pracovní činnosti. Zdravotní pojišťovně oznamujeme nástup do zaměstnání a v případě skončení pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti oznamujeme ukončení. Zdravotní pojišťovna na nás však požaduje, abychom odhlašovali tyto studenty i v případě, že jim v průběhu zaměstnání nevznikl vyměřovací základ (v některých měsících třeba nepracovali). Tento požadavek zdravotní pojišťovny se nám zdá neproveditelný, neboť u uvedených pracovněprávních vztahů je vyměřovací základ závislý na počtu odpracovaných hodin v měsíci, který předem neznáme.  

Požadavek zdravotní pojišťovny je oprávněný. Podle § 10 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, má zaměstnavatel povinnost hlásit zdravotní pojišťovně nástup zaměstnance do zaměstnání a ukončení zaměstnání. Vzhledem k tomu, že § 5 písm. a) cit. zákona definuje zaměstnance nejenom tím, že jde o osobu v pracovním poměru (nebo činnou na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě vykonávající jiné činnosti popsané v cit. ustanovení), ale současně tím, že jde o osobu účastnou nemocenského pojištění, je skutečně třeba hlásit zdravotní pojišťovně jako nástup a ukončení zaměstnání údaje o dni vzniku účasti zaměstnance na nemocenském pojištění a zániku této účasti. Studenti, které zaměstnáváte, jsou tedy považováni za zaměstnance jen v těch měsících, v nichž jim z titulu výkonu činnosti vznikla účast na nemocenském pojištění. Případnou opravu je možno zdravotní pojišťovně nahlásit v dalším měsíci, a to do 8 dnů po zjištění skutečného stavu.

2. Naše zaměstnankyně, která pracuje na plný pracovní úvazek, požádala v období jarních prázdnin o týden neplaceného volna, aby mohla s dětmi (1. a 3. třída) jet na hory. U této zaměstnankyně jsme odvedli pojistné z vyměřovacího základu pro neplacené volno. Postupovali jsme správně, nebo jsme tuto zaměstnankyni poškodili, když čerpala neplacené volno z důvodu osobní, celodenní a řádné péče o 2 děti do 15 let ?   

Postup byl správný. V případě, který uvádíte, byla skutečně povinnost zaplatit pojistné z vyměřovacího základu pro neplacené volno, a to z toho důvodu, že nebyla splněna podmínka stanovená v § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Touto podmínkou totiž je, aby osobní, celodenní a řádná péče o děti v uvedeném věku trvala po celý kalendářní měsíc. Vzhledem k tomu, že vaše zaměstnankyně o děti takto pečovala pouze po dobu 1 týdne, kdy čerpala neplacené volno, bylo třeba pojistné odvést. Za osobu, která pečuje celodenně o dítě do 7 let nebo dvě a více dětí do 15 let a za kterou je z toho titulu plátcem ZP stát, se považuje osoba, která nemá žádné příjmy po celý kalendářní měsíc. Navíc je nahlášena u ZP kodem "L".

Žena v uvedeném příkladu nemůže být nahlášena u ZP kodem "L" protože má příjem. Není za ní plátcem stát, protože na tak velké děti nepobírá rodičovský příspěvek a má proto povinnost prostřednictvím svého zaměstnavatele v době neplaceného volna, které netrvá celý měsíc, odvést ZP alikvotní část pojištění z MM. Délka pracovního úvazku tu nemá vliv.

V případě neplaceného volna na celý měsíc by doložila svému zaměstnavateli celodenní péči, ten by ji u ZP nahlásil kodem "L" a potom by za ní byl plátcem stát. Po ukončení neplaceného volna by ji znovu zaměstnavatel odhlásil z kategorie "L" a byla by zase zaměstnanec s povinností účasti na ZP ve výši 4,5% z hrubé mzdy.

Stát by platil pojistné za ženu (otce) pouze v případě, že by na dítě zaměstnaný rodič ještě pobíral rodičovský příspěvek a současně by plnil podmínku celodenní péče, která je splněna i v případě, že dítě předškolního věku navštěvuje předškolní zařízení na dobu, která nepřevyšuje 4 hodiny denně. Na takového zaměstnance by se minimální výměřovací základ nevztahoval.

3. Můžeme zdravotní pojišťovně hlásit příslušným kódem zaměstnance, který ještě nemá výměr důchodu, ale je mu již oznámeno, že mu bude poskytnuta záloha na důchod ?  

Takového zaměstnance nelze zdravotní pojišťovně hlásit jako "poživatele důchodu", neboť poživatelem důchodu ještě není. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, totiž stanoví, že poživatelem důchodu je osoba, které byl důchod přiznán podle předpisů o důchodovém pojištění. Ve vašem případě však ještě důchod rozhodnutím přiznán nebyl. Je tedy třeba vyčkat vydání rozhodnutí a pokud bude důchod přiznán zpětně, splnit oznamovací povinnost.

4. Bývalý zaměstnanec po skončení pracovního poměru onemocní a pobírá v ochranné lhůtě dávky nemocenského pojištění. Je po dobu pracovní neschopnosti osvobozen od platby pojistného? Kdo má v tomto případě oznamovací povinnost vůči zdravotní pojišťovně ?   

Za zaměstnance, který v ochranné době pobírá dávky nemocenského pojištění, je plátcem pojistného stát (§ 7 odst. 1 písm. j) zákona č. 48/1997 Sb.). Vzhledem k tomu, že již nejde o zaměstnance (pracovní poměr již skončil), má taková osoba sama oznamovací povinnost vůči zdravotní pojišťovně. Je však užitečné, pokud i bývalý zaměstnavatel, který dávky vyplácí, tuto skutečnost zdravotní pojišťovně sdělí i přesto, že zákonem mu taková povinnost uložena není.

5. Celá naše rodina se nově přehlásila k VoZP ČR. Manžel nahlásil změnu zaměstnavateli, já jsem na mateřské dovolené. Komu mám nahlásit změnu ?  

Máte povinnost vrátit do 8 dnů od začátku pojištění u VoZP ČR průkazky dosavadní zdravotní pojišťovně, ale skutečnost, že jste změnili pojišťovnu, původní pojišťovně oznamovat nemusíte, neboť toto oznámení učiní VoZP ČR. Pokud jste na mateřské dovolené a váš pracovní poměr trvá, jste povinna, stejně jako váš manžel změnu pojišťovny oznámit v zaměstnání, aby mohl váš zaměstnavatel splnit oznamovací povinnost vůči dosavadní i nové zdravotní pojišťovně.

6. U které zdravotní pojišťovny je pojištěn novorozenec?

Novorozenec je dnem narození pojištěn u zdravotní pojišťovny, u které je v den porodu pojištěna matka. Po obdržení rodného listu dítěte, zašlete jeho kopii spolu s vyplněnou a podepsanou přihláškou pojištěnce regionálně příslušné pobočce VoZP ČR.

7. Jsem jako plátce zdravotního pojištění povinen předkládat „ Přehled o platbách“,  i když je odvod pojistného za zaměstnance nulový (nemoc zaměstnance apod.) ?  

Zákonem č. 127/1998 Sb. byla pro zaměstnavatele zavedena povinnost předkládat zdravotním pojišťovnám pravidelně měsíčně ve výplatním termínu „Přehled o platbách pojistného zaměstnavatelů“. Zákon určuje, jaké údaje má Přehled obsahovat. Jedná se o identifikace plátce (IČ, název a sídlo plátce), mzdové období, součet vyměřovacích základů, výše pojistného a počet pojištěnců, doplněné datem vyhotovení, podpisem odpovědného pracovníka a razítkem plátce. V případě, že odvod je nulový (např. zaměstnanec je celý měsíc v pracovní neschopnosti, zaměstnankyně je na mateřské dovolené), je zaměstnavatel povinen přehled také předložit. Vyplněné přehledy zasílá zaměstnavatel pobočce VoZP ČR, příslušné podle svého sídla.

8. Začal jsem podnikat pár dní před koncem měsíce. Budu veden i tento počáteční měsíc jako OSVČ ?  

U osoby samostatně výdělečně činné je rozhodným obdobím kalendářní rok. Nejkratším poměrným obdobím pro OSVČ je jeden kalendářní měsíc. To znamená, že výdělečná činnost, kterou jste provozoval v kalendářním měsíci alespoň jeden den, se posuzuje, jako by tato činnost trvala celý měsíc.

9. Jaké je rozhodné období pro osobu samostatně výdělečně činnou? Začal jsem podnikat až poslední den v měsíci. Započítává se mi tento měsíc celý ?  

Nejkratším poměrným obdobím pro OSVČ je jeden kalendářní měsíc. To znamená, že výdělečná činnost, kterou OSVČ provozovala v kalendářním měsíci alespoň jeden den, se posuzuje, jako by tato činnost trvala celý měsíc.

10. Jsem osobou samostatně výdělečně činnou a hradím měsíční zálohy bankovním převodem. Který den je počítán jako den platby ?  

U bezhotovostních převodů den, kdy bylo uskutečněno odepsání z účtu plátce pojistného, u plateb v hotovosti den, kdy banka, pošta nebo jiná oprávněná osoba hotovost převzala.

11. Jsem zaměstnán a zároveň jsem osobou samostatně výdělečně činnou. Musím platit zálohy ?       

Zálohy nemusí platit OSVČ, která je současně zaměstnancem, zaměstnání je hlavním zdrojem příjmů a samostatná výdělečná činnost pouze vedlejším zdrojem jejích příjmů. Taková osoba je povinna zaplatit pojistné za celý rok do osmi dnů ode dne, kdy bylo nebo mělo být podáno daňové přiznání za příslušný rok.

12. Zahajuji samostatně výdělečnou činnost. V jaké výši jsem povinen hradit zálohy ?  

V roce, ve kterém osoba samostatně výdělečně činná zahajuje výdělečnou činnost, je povinna platit měsíční zálohy na pojistné (kromě výjimek uvedených dále), ve výši minimálního pojistného, tj. v současné době 1601,– Kč, pokud si sama nestanovila zálohy vyšší. Měsíční zálohy na pojistné při zahájení samostatné výdělečné činnosti nemusí platit OSVČ, která:

· nemá určen minimální vyměřovací základ (tj.např. osoba, za kterou platí pojistné také stát),

· je současně zaměstnancem, zaměstnání je hlavním zdrojem jejích příjmů a samostatná výdělečná činnost jen vedlejším zdrojem.

13. Jako osoba samostatně výdělečně činná jsem hradil zálohy na pojistné včas, ale pod chybným variabilním symbolem. Bude mi předepsáno penále ?  

Zákonem č. 176/2002 Sb., platným od 1. 7. 2002 byl doplněn § 18 zákona 592/1992 Sb. o ustanovení, že zdravotní pojišťovna penále nepředepíše, pokud plátce prokáže, že provedl platbu na účet příslušné zdravotní pojišťovny, ale pod nesprávným variabilním symbolem.

14. Podnikám a jsem delší dobu nemocen. Mám povinnost hradit zálohy ?  

Za kalendářní měsíce, v nichž byla osoba samostatně výdělečně činná uznána po celý kalendářní měsíc práce neschopnou nebo jí byla nařízena karanténa podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem, nemusí platit zálohy na pojistné. Toto ustanovení ji však nezbavuje povinnosti zaplatit při ročním vyúčtování pojistné z celého příjmu (po odečtení výdajů) dosaženého z výdělečné činnosti za rozhodné období.
V měsících, ve kterých byla OSVČ po celý kalendářní měsíc uznána práce neschopnou a měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, popřípadě pobírala takové nemocenské, však nemusí při ročním vyúčtování dodržet minimální vyměřovací základ.

15. Byl jsem zaměstnán u soukromé firmy v domnění, že majitelka odvádí za mne pojistné na zdravotní pojištění. Nyní je však zdravotní pojišťovnou po mně požadována úhrada pojistného, včetně penále, vzhledem k tomu, že jsem nebyl jako zaměstnanec firmy nahlášen. Bohužel již nemám ani pracovní smlouvu na doložení zaměstnání. Jak mám dokázat, že jsem byl u organizace zaměstnán ?                     

Podle zákona o veřejném zdravotním pojištění je zaměstnancem osoba v pracovním poměru (včetně taxativně zákonem vyjmenovaných činností, které se pro účely tohoto zákona za zaměstnání v pracovním poměru považují) účastná příjmů ze závislé činnosti dle §5 písm a) zák.č.48/97 Sb.. Pokud prokážete, že jste skutečně byl zaměstnancem účastným příjmů ze závislé činnosti a tedy pojistné měl platit zaměstnavatel, neměl byste povinnost hradit dlužné pojistné včetně penále.
O vzniku nemocenského pojištění rozhoduje příslušná správa sociálního zabezpečení ve správním řízení. Obraťte se proto písemně na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení se žádostí o vydání rozhodnutí o vzniku účasti na příjmech ze závislé činnosti. K žádosti přiložte veškeré doklady, které máte k dispozici. Pokud okresní správa sociálního zabezpečení (v případě odvolání Česká správa sociálního zabezpečení) rozhodne, že jste byl z titulu zaměstnání ze závislé činnosti, nebudete povinen hradit pojistné ani penále za toto období. Dlužné pojistné i penále bude vymáháno na zaměstnavateli, navíc mu může být uložena pokuta za nesplnění oznamovací povinnosti.

16. Byla jsem delší dobu nezaměstnaná, ale na úřadu práce jsem se nepřihlásila a nepobírala tudíž žádný příspěvek. Nehradila jsem proto ani zdravotní pojištění, které je na mne včetně penále vymáháno. Za celé toto období jsem nebyla ani jednou u lékaře. Je to správné ?  

Vyměřovacím základem u takovéto osoby, která nemá příjmy ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti a ani za ni není plátcem stát, je minimální mzda. Od 1. 1. 2007 činí takto vypočtené minimální pojistné 1.080,– Kč. Vaší povinností je proto dlužné pojistné uhradit. Naopak povinností zdravotní pojišťovny je na vás toto dlužné pojistné včetně penále vymáhat.

17. Studuji v zahraničí (USA). Mohu být po tuto dobu stále pojištěn u VoZP ČR nebo se mi pojistný vztah přerušuje? Co v této souvislosti mám zdravotní pojišťovně oznámit ?   

Můžete být po dobu studia stále pojištěn u VoZP ČR, ale je na Vás pohlíženo jako na osobu bez zdanitelných příjmů a musíte měsíčně uhradit minimální výši pojistného, tj. 1.080,- Kč (od 1. 1. 2007).V případě , že toto pojistné platit nechcete a Váš pobyt v zahraničí bude delší jak 6 měsíců, platí u Vás ustanovení o dlouhodobém pobytu v cizině, pokud o tomto pobytu učiníte předem písemné prohlášení u své zdravotní pojišťovny.

18. Přerušil jsem studium na vysoké škole a pracuji příležitostně na základě dohody o pracovní činnosti. Je mi 24 let. Musím platit pojistné na zdravotní pojištění a v jaké výši ?  

Jestliže po přerušení studia na vysoké škole pracujete příležitostně na základě dohody o pracovní činnosti, jde o pracovně právní vztah, který zakládá účast na nemocenském pojištění, a zaměstnavatel je povinen za Vás odvádět pojistné na zdravotní pojištění. V období, kdy nepracujete na základě dohody o pracovní činnosti a trvá přerušení studia na vysoké škole, se na Vás pohlíží jako na osobu bez zdanitelných příjmů a musíte platit minimální výši pojistného, tzn. měsíčně 1.080,– Kč (od 1.1. 2007). 

19. Je možné změnu adresy a evidenci na úřadu práce nahlásit VoZP ČR e-mailem ?  

Evidenci na úřadu práce je nutno doložit dokladem tohoto úřadu.

20. Chci začít podnikat. Co musím ohlásit zdravotní pojišťovně ?  

Pokud začínáte podnikat, je třeba písemně nahlásit zdravotní pojišťovně datum zahájení  samostatné výdělečné činnosti spolu s předložením kopie živnostenského listu, způsob hrazení zdravotního pojištění (složenkami nebo převodem z účtu) do osmi dnů, kdy jste tuto činnost zahájil. Pojištěnec podnikající na základě živnostenského oprávnění, splní tuto povinnost i tehdy, učiní-li oznámení přislušnému živnostenskému úřadu.

21. Hradí VoZP ČR zdravotní péči u nesmluvních lékařů, např. u gynekologa ?  

Nesmluvním lékařům včetně gynekologa hradí zdravotní pojišťovny pouze akutní a neodkladnou zdravotní péči, tj. zdravotní péči u úrazů a náhle vzniklých onemocnění, kde hrozí nebezpečí z prodlení. Tuto péči vykáže zdravotní pojišťovně nesmluvní lékař podle platné metodiky vykazování zdravotní péče a podle Seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami.

22. Provádí VoZP ČR úhradu léků a pomůcek zdravotnické techniky předepsaných nesmluvním ošetřujícím lékařem ?  

Úhrada léků se provádí lékárnám, ne předepisujícím lékařům. Lékárny jsou povinny překontrolovat, zda preskripce splňuje všechny požadavky pro vydání léku. Nezkoumají, zda předepisující lékař je smluvím či nesmluvním zdravotnickým zařízením. Pomůcky zdravotnické techniky se předepisují na poukaz a platí v zásadě stejná pravidla jako u léků.

23. Jak postupovat v případě úhrady zdravotní péče přímo v ordinaci lékaře – má na to lékař právo ?  

Lékař má právo za svoji práci obdržet legitimní finanční odměnu. Existuje i zdravotní péče z veřejného zdravotního pojištění nehrazená. V každém případě je lékař povinen vás informovat, proč a za co platíte v hotovosti. Je jenom na vás, zda na tento způsob úhrady přistoupíte.

24. Domnívám se, že za mne zaměstnavatel neodvádí pojistné na zdravotní pojištění. Co mám dělat ?  

Pojištěnec má právo ověřit si u svého zaměstnavatele i zdravotní pojišťovny, zda-li zaměstnavatel řádně oznámil pojišťovně jeho nástup do zaměstnání , případně zda-li správně reagoval zaměstnavatel na změnu zdravotní pojišťovny pojištěncem. Zaměstnavatel je podle ust. § 12, písm. b) zákona č. 48/1997 Sb. povinen vystavit zaměstnanci potvrzení o přijetí jeho sdělení o příslušnosti k dané zdravotní pojišťovně nebo o oznámení změny pojišťovny. Okamžikem přihlášení zaměstnance k dané zdravotní pojišťovně přecházejí veškeré povinnosti směrem k odvodům zdravotního pojištění na zaměstnavatele, proto skutečnost, je-li řádně odváděno pojistné za zaměstnance, pojišťovna nemá povinnost zaměstnanci sdělovat.

25. Studuji na vysoké škole. V únoru mi bude 27 let. Musím si platit pojistné na zdravotní pojištění a v jaké výši ?  

Student vysoké školy starší 26 let byl do 31. 12. 1998 ještě považován za nezaopatřené dítě a byl zařazen v kategorii, za kterou platil pojistné na zdravotní pojištění stát. Od 1. 1. 1999 však nemá student starší 26 let nárok na zařazení do kategorie “nezaopatřené dítě”. Do osmého dne po 26. narozeninách je jeho povinností přihlásit se na zdravotní pojišťovně do kategorie plátců pojistného osob bez zdanitelných příjmů a platit pojistné na zdravotní pojištění v minimální výši. Z uvedeného vyplývá, že následující měsíc po dovršení věku 26 let již nejste nezaopatřené dítě, ale stáváte se osobou bez zdanitelných příjmů a pojistné na zdravotní pojištění si musíte platit sám ve výši 1.080,– Kč měsíčně, od 1. 1. 2007).

26. Jsem v současné době bez zaměstnání a nemám tedy žádný zdanitelný příjem. Bude za mě pojistné platit stát nebo si musím na zdravotní pojištění platit sám a v jaké výši ?  

Pokud hledáte zaměstnání prostřednictvím Úřadu práce a jste v jeho evidenci jako uchazeč o zaměstnání a informoval jste o této skutečnosti pojišťovnu, máte nárok, aby za Vás pojistné na veřejné zdravotní pojištění platil stát. Pokud jste tuto svou povinnost nesplnil, jste plátcem pojistného na zdravotní pojištění sám, jako osoba bez zdanitelných příjmů a výše pojistného činí 1.080,– Kč měsíčně (od 1.1.2007).

27. Jaké budu mít výhody, když se přihlásím do Věrnostního klubu:

Za každý rok členství v Klubu náleží pojištěnci 120 bodů. Po třech letech se bonifikace zvyšuje na 150 bodů. Při nečerpání zdravotní péče náleží členovi Klubu navíc až 300 bodů. Bodové hodnocení se stanoví od 0 do 300 bodů podle průměrných nákladů na zdravotní péči. Člen Klubu může uplatňovat slevy u smluvních partnerů (seznam najdete na www.vozp.cz). Slevy se okamžitě odečítají z ceny nákupu po předložení Karty člena, kterou obdržíte po zaregistrování přihlášky.

Při narození dítěte, které je pojištěncem VoZP ČR se přičítá matce 500 bodů při dovršení 1 roku věku dítěte.

Získané prostředky (body) lze čerpat např. na rehabilitační a lázeňskou péči, vitamíny a potravinové doplňky sloužící k prevenci zdraví, stomatologické výkony a výrobky, léky částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění, plavání, ochranné pomůcky a prostředky (např. přilba na sportovní aktivity – moto, kolo, lyže, hokej, on-line brusle), optické pomůcky (brýle, čočky, roztoky)….. Pro rok 2010 je hodnota bodu stanovena na 1,- Kč.Za získání nového pojištěnce, na základě doručení Přihlášky a Evidenčního listu, náleží osobě, která pojištěnce získala 300,- Kč (zdaněných) – viz Tabulka č.4 v Přihlášce pojištěnce. Finanční částka mu budou připsány na účet.

28. Zaměstnankyně mi při nástupu sdělila chybnou zdravotní pojišťovnu. Při kontrole vzniklo dlužné pojistné i penále. Kdo je povinen penále hradit? Zaměstnavatel nebo zaměstnanec?

V den nástupu do zaměstnání je zaměstnanec povinen sdělit svému zaměstnavateli, u které zdravotní pojišťovny je pojištěn. Stejnou povinnost má i tehdy, stane-li se pojištěncem jiné zdravotní pojišťovny v době trvání zaměstnání. Tuto povinnost musí splnit do osmi dnů ode dne změny zdravotní pojišťovny. Přijetí takového sdělení je zaměstnavatel povinen pojištěnci písemně potvrdit, protože zákon dává zaměstnavateli právo požadovat na zaměstnanci úhradu penále, které musel zaplatit zdravotní pojišťovně za opožděnou platbu pojistného, pokud k tomuto zpoždění došlo z důvodu neoznámení nebo opožděného oznámení změny zdravotní pojišťovny zaměstnancem.

29. Pracuji v zemi EU, jsem povinen o tomto informovat svoji pojišťovnu ?    

Ano. V rámci EU můžete být pojištěn v zákonném systému pouze jedné členské země. Ohlašovací povinnost máte do 8 dnů po zahájení výdělečné činnosti, včetně vrácení průkazu zdravotního pojištění, vydaného českou zdravotní pojišťovnou. Od tohoto data bude pojistný vztah v ČR ukončen, nebudete tedy nadále povinen odvádět platby zdravotního pojištění do českého systému. Nemáte však ani možnost čerpat z tohoto systému zdravotní péči. Po ukončení výdělečné činnosti v rámci EU jste povinen na naší pobočce podle místa bydliště předložit doklady o účasti v zákonném systému jiné členské země po dobu pobytu v cizině.

30. Jsem pojištěn u Vaší pojišťovny, moje manželka u VZP. Očekáváme narození dítěte. Mohu u Vás dítě po jeho narození pojistit ?  

Dnem narození se dítě stává pojištěncem zdravotní pojišťovny, u které je pojištěna jeho matka. Změnu zdravotní pojišťovny dítěte může provést jeho zákonný zástupce až po přidělení rodného čísla dítěti, a to nejdříve k prvnímu dni následujícího kalendářního čtvrtletí nebo dnem vstupu zdravotní pojišťovny do likvidace nebo ode dne zavedení nucené správy nad zdravotní pojišťovnou nebo ode dne, který stanoví Ministerstvo zdravotnictví ČR při zjištění nerovnováhy v hospodaření zdravotní pojišťovny avšak vždy k prvnímu dni následujícího kalendářního měsíce.

31. Někde jsem četla, že je potřeba nahlásit pojišťovně nástup na mateřskou dovolenou. Je to pravda ?  

Pojištěnec je povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně nejpozději do osmi dnů skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za něj pojistné (tedy i nástup na mateřskou dovolenou). Za osoby zaměstnané plní tuto povinnost zaměstnavatel, pokud jsou mu tyto skutečnosti známy. Tyto skutečnosti oznamuje i za zaměstnance, kterému poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu. Pokud zaměstnaný pojištěnec zjistí, že některá oznámení, která musí podle zákona provádět zaměstnavatel, nebyly zaměstnavatelem provedeny, je povinen provést oznámení sám.

32. Jsem Vaším pojištěncem od 1.4. 1995. Je nutná výměna průkazu pojištěnce? Slyšel jsem, že průkazy jsou již neplatné.  

Staré průkazy platí na území ČR neomezeně dál. Chcete-li Evropský průkaz zdravotního pojištění, nutný především pro cesty do zahraničí, stačí požádat o jeho vydání příslušnou pobočku naší pojišťovny - kontakty a formulář na www.vozp.cz

33. Minulý rok jsem změnil zdravotní pojišťovnu a můj zaměstnavatel po mně nyní požaduje finanční náhradu ve výši penále, které mu předepsala moje nová zdravotní pojišťovna za to, že zaměstnavatel odváděl zdravotní pojištění i nadále předešlé zdravotní pojišťovně.   

Takováto situace se bohužel občas vyskytuje. Zdravotní pojišťovna je povinna vyměřit zaměstnavateli penále za opožděné či neprovedené platby pojistného. Pokud jste změnu zdravotní pojišťovny svému zaměstnavateli neoznámil, je jeho postup oprávněný (zákon č.48/1997 Sb., § 12, odst. b). Proto doporučujeme (a v zákoně je toto uloženo zaměstnavateli), aby si zaměstnanci od svého zaměstnavatele vyžádali při ohlášení změny zdravotní pojišťovny písemný doklad potvrzující řádné ohlášení změny (obdobněpři nástupu do zaměstnání).

34. Můj zaměstnavatelse nepřihlásil jako plátce pojistného na zdravotní pojištění za své zaměstnance, pojištěné u vaší pojišťovny a neplatil za mě pojistné. Zdravotní pojišťovnou jsem byl vyzván k uhrazení dlužného pojistného a vyúčtovaného penále za neuhrazené pojistné za období, kdy jsem byl u tohoto zaměstnavatele zaměstnán. Jak mohu doložit svůj zaměstnanecký vztah u takového zaměstnavatele ?  

Musíte se spojit s příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení a požádat ji o vystavení potvrzení o vzniku účasti na nemocenském pojištění za příslušné období. Pokud okresní správa sociálního zabezpečení toto potvrzení vystaví, kopii tohoto potvrzení doložíte zdravotní pojišťovně spolu se všemi doklady, které se vztahují k uvedenému problému. Pojišťovna bude neuhrazené pojistné a vyúčtované penále vymáhat na zaměstnavateli.

35. Jsem poživatel důchodu a chci podnikat. Mám nějakou ohlašovací povinnost vůči zdravotní pojišťovně a musím platit pojistné na zdravotní pojištění ?   

Musíte do 8 dnů oznámit zdravotní pojišťovně zahájení podnikání - samostatně výdělečnou činnost. Na Vás se bude vztahovat pravidlo, že pokud je za osobu zahajující samostatně výdělečnou činnost plátcem pojistného stát, není tato osoba v prvním kalendářním roce této činnosti povinna platit zálohy na pojistné. Ve druhém roce a v následujících  letech se výše zálohy stanoví z průměrného měsičního vyměřovacího dosaženého v předchozím roce.

36. Byl jsem zraněn při dopravní nehodě. Jakým způsobem mohu uplatnit u své zdravotní pojišťovny bolestné, případně další odškodnění za tento úraz ?   

Ze zdravotního pojištění je prováděna úhrada zdravotní péče na základě všeobecného zdravotního pojištění. Jedná se zejména o úhradu nákladů léčení pojištěnce ve zdravotnických zařízeních, úhradu nákladů nutného a neodkladného léčení v cizině, úhradu specifické zdravotní péče a další zdravotní služby a zdravotní pomůcky.Váš dotaz se týká odškodnění na základě úrazového pojištění, které je možno individuálně uzavřít u některé z komerčních pojišťoven uzavřením úrazového pojištění. Z prostředků veřejného zdravotního pojištění se bolestné či jiné odškodnění za úraz neposkytuje.

37. Nemám živnostenský list, jen si občas přivydělám napsáním článků do novin. Mám předkládat "Přehled"a platit zdravotní pojištění z této činnosti ?  

Ano. Jako OSVČ vystupuje vůči zdravotnímu pojištění také pojištěnec, který nemá živnostenský list a provádí činnost na základě jiného povolení nebo, který provede určitou činnost na základě autorského zákona a za tuto činnost dostane honorář. Postupuje tak i autor, který má příjmy za příspěvky do novin a časopisů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území ČR, zdaňované přímo u zdroje zvláštní sazbou daně (podle § 36 zákona o daních z příjmů) . Zdravotní pojištění se platí, i pokud uvedená činnost není soustavná.

38. Jak často a zda je vůbec lékař povinen zvát na preventivní prohlídky ?  

Lékař není povinen zvát Vás na preventivní prohlídky. Tyto prohlídky je oprávněn provádět registrující lékař, tzv. praktický lékař, stomatolog, gynekolog. Většinou se pacienti na prohlídky nezvou, vyjma pediatrů, kteří zvou na pravidelné prohlídky děti. Je proto lepší se sám aktivně zajímat o konání preventivní prohlídky u svého lékaře.

39. Kde a jakým způsobem si mohu stěžovat, pokud nejsem spokojena s kvalitou ošetření u lékaře ?  

Můžete si stěžovat jak u vedoucího zdravotnického zařízení, tak u jeho zřizovatele, dále se můžete obrátit na Českou lékařskou komoru, Českou stomatologickou komoru nebo Českou lékárnickou komoru. Svoji stížnost můžete současně uplatnit upříslušného orgánu státní správy, které zdravotnické zařízení zaregistrovalo nebo je jeho zřizovatelem, popř. u Vaší zdravotní pojišťovny.

40. Mám nárok na uhrazení dopravy do zdravotnického zařízení ?

Pojišťovna dopravu do nemocnice či do ambulance hradí, pokud ji předepíše ošetřující lékař. Musíte použít vůz zdravotnické služby.