1.  Zaměstnáváme studenty v pracovním poměru na základě dohody o pracovní činnosti. Zdravotní pojišťovně oznamujeme nástup do zaměstnání a v případě skončení pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti oznamujeme ukončení. Zdravotní pojišťovna na nás však požaduje, abychom odhlašovali tyto studenty i v případě, že jim v průběhu zaměstnání nevznikl vyměřovací základ (v některých měsících třeba nepracovali). Tento požadavek zdravotní pojišťovny se nám zdá neproveditelný, neboť u uvedených pracovněprávních vztahů je vyměřovací základ závislý na počtu odpracovaných hodin v měsíci, který předem neznáme.

 Požadavek zdravotní pojišťovny je oprávněný. Podle § 10 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, má zaměstnavatel povinnost hlásit zdravotní pojišťovně nástup zaměstnance do zaměstnání a ukončení zaměstnání. Vzhledem k tomu, že § 5 písm. a) cit. zákona definuje zaměstnance nejenom tím, že jde o osobu v pracovním poměru (nebo činnou na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě vykonávající jiné činnosti popsané v cit. ustanovení), ale současně tím, že jde o osobu účastnou nemocenského pojištění, je skutečně třeba hlásit zdravotní pojišťovně jako nástup a ukončení zaměstnání údaje o dni vzniku účasti zaměstnance na nemocenském pojištění a zániku této účasti. Studenti, které zaměstnáváte, jsou tedy považováni za zaměstnance jen v těch měsících, v nichž jim z titulu výkonu činnosti vznikla účast na nemocenském pojištění. Případnou opravu je možno zdravotní pojišťovně nahlásit v dalším měsíci, a to do 8 dnů po zjištění skutečného stavu.

Postup byl správný. V případě, který uvádíte, byla skutečně povinnost zaplatit pojistné z vyměřovacího základu pro neplacené volno, a to z toho důvodu, že nebyla splněna podmínka stanovená v § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Touto podmínkou totiž je, aby osobní, celodenní a řádná péče o děti v uvedeném věku trvala po celý kalendářní měsíc. Vzhledem k tomu, že vaše zaměstnankyně o děti takto pečovala pouze po dobu 1 týdne, kdy čerpala neplacené volno, bylo třeba pojistné odvést. Za osobu, která pečuje celodenně o dítě do 7 let nebo dvě a více dětí do 15 let a za kterou je z toho titulu plátcem ZP stát, se považuje osoba, která nemá žádné příjmy po celý kalendářní měsíc. Navíc je nahlášena u ZP kodem "L".

Žena v uvedeném příkladu nemůže být nahlášena u ZP kodem "L" protože má příjem. Není za ní plátcem stát, protože na tak velké děti nepobírá rodičovský příspěvek a má proto povinnost prostřednictvím svého zaměstnavatele v době neplaceného volna, které netrvá celý měsíc, odvést ZP alikvotní část pojištění z MM. Délka pracovního úvazku tu nemá vliv.

V případě neplaceného volna na celý měsíc by doložila svému zaměstnavateli celodenní péči, ten by ji u ZP nahlásil kodem "L" a potom by za ní byl plátcem stát. Po ukončení neplaceného volna by ji znovu zaměstnavatel odhlásil z kategorie "L" a byla by zase zaměstnanec s povinností účasti na ZP ve výši 4,5% z hrubé mzdy.

Stát by platil pojistné za ženu (otce) pouze v případě, že by na dítě zaměstnaný rodič ještě pobíral rodičovský příspěvek a současně by plnil podmínku celodenní péče, která je splněna i v případě, že dítě předškolního věku navštěvuje předškolní zařízení na dobu, která nepřevyšuje 4 hodiny denně. Na takového zaměstnance by se minimální výměřovací základ nevztahoval.

Takového zaměstnance nelze zdravotní pojišťovně hlásit jako "poživatele důchodu", neboť poživatelem důchodu ještě není. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, totiž stanoví, že poživatelem důchodu je osoba, které byl důchod přiznán podle předpisů o důchodovém pojištění. Ve vašem případě však ještě důchod rozhodnutím přiznán nebyl. Je tedy třeba vyčkat vydání rozhodnutí a pokud bude důchod přiznán zpětně, splnit oznamovací povinnost.

Za zaměstnance, který v ochranné době pobírá dávky nemocenského pojištění, je plátcem pojistného stát (§ 7 odst. 1 písm. j) zákona č. 48/1997 Sb.). Vzhledem k tomu, že již nejde o zaměstnance (pracovní poměr již skončil), má taková osoba sama oznamovací povinnost vůči zdravotní pojišťovně. Je však užitečné, pokud i bývalý zaměstnavatel, který dávky vyplácí, tuto skutečnost zdravotní pojišťovně sdělí i přesto, že zákonem mu taková povinnost uložena není.

Máte povinnost vrátit do 8 dnů od začátku pojištění u VoZP ČR průkazky dosavadní zdravotní pojišťovně, ale skutečnost, že jste změnili pojišťovnu, původní pojišťovně oznamovat nemusíte, neboť toto oznámení učiní VoZP ČR. Pokud jste na mateřské dovolené a váš pracovní poměr trvá, jste povinna, stejně jako váš manžel změnu pojišťovny oznámit v zaměstnání, aby mohl váš zaměstnavatel splnit oznamovací povinnost vůči dosavadní i nové zdravotní pojišťovně.

Novorozenec je dnem narození pojištěn u zdravotní pojišťovny, u které je v den porodu pojištěna matka. Po obdržení rodného listu dítěte, zašlete jeho kopii spolu s vyplněnou a podepsanou přihláškou pojištěnce regionálně příslušné pobočce VoZP ČR.

Zákonem č. 127/1998 Sb. byla pro zaměstnavatele zavedena povinnost předkládat zdravotním pojišťovnám v období od 1. dne do 20. dne následujícího kalendářního měsíce „Přehled o platbách pojistného zaměstnavatelů“.  Zákon určuje, jaké údaje má Přehled obsahovat. Jedná se o identifikace plátce (IČ, název a sídlo plátce), mzdové období, součet vyměřovacích základů, výše pojistného a počet pojištěnců, doplněné datem vyhotovení, podpisem odpovědného pracovníka a razítkem plátce. V případě, že odvod je nulový (např. zaměstnanec je celý měsíc v pracovní neschopnosti, zaměstnankyně je na mateřské dovolené), je zaměstnavatel povinen přehled také předložit. Vyplněné přehledy zasílá zaměstnavatel pobočce VoZP ČR, příslušné podle svého sídla.

U osoby samostatně výdělečně činné je rozhodným obdobím kalendářní rok. Nejkratším poměrným obdobím pro OSVČ je jeden kalendářní měsíc. To znamená, že výdělečná činnost, kterou jste provozoval v kalendářním měsíci alespoň jeden den, se posuzuje, jako by tato činnost trvala celý měsíc.

 

Nejkratším poměrným obdobím pro OSVČ je jeden kalendářní měsíc. To znamená, že výdělečná činnost, kterou OSVČ provozovala v kalendářním měsíci alespoň jeden den, se posuzuje, jako by tato činnost trvala celý měsíc.

U bezhotovostních převodů den, kdy bylo uskutečněno odepsání z účtu plátce pojistného, u plateb v hotovosti den, kdy banka, pošta nebo jiná oprávněná osoba hotovost převzala. Od 1.1.2010 je dnem platby pojistného den, kdy došlo k připsání platby pojistného na účet poskytovatele platebních služeb zdravotní pojišťovny. V případě vyplacení hotovosti přímo zaměstnanci přislušné zdravotní pojišťovny, je dnem platby den, kdy příslušný zaměstnanec hotovost přijal.

Zálohy nemusí platit OSVČ, která je současně zaměstnancem, zaměstnání je hlavním zdrojem příjmů a samostatná výdělečná činnost pouze vedlejším zdrojem jejích příjmů. Taková osoba je povinna zaplatit pojistné za celý rok nejpozději do osmi dnů po dni, ve kterém byl nebo měl být podán přehled.

V roce, ve kterém osoba samostatně výdělečně činná zahajuje výdělečnou činnost, je povinna platit měsíční zálohy na pojistné (kromě výjimek uvedených dále), ve výši minimálního pojistného, tj. v současné době 1697,– Kč, pokud si sama nestanovila zálohy vyšší. Měsíční zálohy na pojistné při zahájení samostatné výdělečné činnosti nemusí platit OSVČ, která:

· nemá určen minimální vyměřovací základ (tj.např. osoba, za kterou platí pojistné také stát),

· je současně zaměstnancem, zaměstnání je hlavním zdrojem jejích příjmů a samostatná výdělečná činnost jen vedlejším zdrojem.

Zákonem č. 176/2002 Sb., platným od 1. 7. 2002 byl doplněn § 18 zákona 592/1992 Sb. o ustanovení, že zdravotní pojišťovna penále nepředepíše, pokud plátce prokáže, že provedl platbu na účet příslušné zdravotní pojišťovny, ale pod nesprávným variabilním symbolem.

Za kalendářní měsíce, v nichž byla osoba samostatně výdělečně činná uznána po celý kalendářní měsíc práce neschopnou nebo jí byla nařízena karanténa podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem, nemusí platit zálohy na pojistné. Toto ustanovení ji však nezbavuje povinnosti zaplatit při ročním vyúčtování pojistné z celého příjmu (po odečtení výdajů) dosaženého z výdělečné činnosti za rozhodné období.
V měsících, ve kterých byla OSVČ po celý kalendářní měsíc uznána práce neschopnou a měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, popřípadě pobírala takové nemocenské, však nemusí při ročním vyúčtování dodržet minimální vyměřovací základ.

Podle zákona o veřejném zdravotním pojištění je zaměstnancem osoba v pracovním poměru (včetně taxativně zákonem vyjmenovaných činností, které se pro účely tohoto zákona za zaměstnání v pracovním poměru považují) účastná příjmů ze závislé činnosti dle §5 písm a) zák.č.48/97 Sb.. Pokud prokážete, že jste skutečně byl zaměstnancem účastným příjmů ze závislé činnosti a tedy pojistné měl platit zaměstnavatel, neměl byste povinnost hradit dlužné pojistné včetně penále.
O vzniku nemocenského pojištění rozhoduje příslušná správa sociálního zabezpečení ve správním řízení. Obraťte se proto písemně na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení se žádostí o vydání rozhodnutí o vzniku účasti na příjmech ze závislé činnosti. K žádosti přiložte veškeré doklady, které máte k dispozici. Pokud okresní správa sociálního zabezpečení (v případě odvolání Česká správa sociálního zabezpečení) rozhodne, že jste byl z titulu zaměstnání ze závislé činnosti, nebudete povinen hradit pojistné ani penále za toto období. Dlužné pojistné i penále bude vymáháno na zaměstnavateli, navíc mu může být uložena pokuta za nesplnění oznamovací povinnosti.

Vyměřovacím základem u takovéto osoby, která nemá příjmy ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti a ani za ni není plátcem stát, je minimální mzda. Od 1. 1. 2007 činí takto vypočtené minimální pojistné 1.080,– Kč. Vaší povinností je proto dlužné pojistné uhradit. Naopak povinností zdravotní pojišťovny je na vás toto dlužné pojistné včetně penále vymáhat.

Můžete být po dobu studia stále pojištěn u VoZP ČR, ale je na Vás pohlíženo jako na osobu bez zdanitelných příjmů a musíte měsíčně uhradit minimální výši pojistného, tj. 1.080,- Kč (od 1. 1. 2007). V případě, že toto pojistné platit nechcete a Váš pobyt v zahraničí bude delší jak 6 měsíců, platí u Vás ustanovení o dlouhodobém pobytu v cizině, pokud o tomto pobytu učiníte předem písemné prohlášení u své zdravotní pojišťovny, vrátíte český průkaz zdravotního pojištění a po příjezdu zpět do ČR doložíte doklad o zdravotním pojištění (lze i od komerční pojišťovny) za celé období pobytu v cizině.

Jestliže po přerušení studia na vysoké škole pracujete příležitostně na základě dohody o pracovní činnosti, jde o pracovně právní vztah, který zakládá účast na nemocenském pojištění, a zaměstnavatel je povinen za Vás odvádět pojistné na zdravotní pojištění. V období, kdy nepracujete na základě dohody o pracovní činnosti a trvá přerušení studia na vysoké škole, se na Vás pohlíží jako na osobu bez zdanitelných příjmů a musíte platit minimální výši pojistného, tzn. měsíčně 1.080,– Kč (od 1.1. 2007). 

Ano, je možné zaslat vyplněný a podepsaný formulář Oznámení změn pojištěnce a potvrzení o evidenci z Úřadu práce emailem s tím, že tyto dokumenty musíte nejdříve naskenovat do standardního formátu PDF nebo JPG a potom emailem odeslat na příslušnou pobočku.

Pokud začínáte podnikat, je třeba písemně nahlásit zdravotní pojišťovně datum zahájení  samostatné výdělečné činnosti spolu s předložením kopie živnostenského listu, způsob hrazení zdravotního pojištění (složenkami nebo převodem z účtu) do osmi dnů, kdy jste tuto činnost zahájil. Pojištěnec podnikající na základě živnostenského oprávnění, splní tuto povinnost i tehdy, učiní-li oznámení přislušnému živnostenskému úřadu.

Nesmluvním lékařům včetně gynekologa hradí zdravotní pojišťovny pouze akutní a neodkladnou zdravotní péči, tj. zdravotní péči u úrazů a náhle vzniklých onemocnění, kde hrozí nebezpečí z prodlení a to v tom případě, že poskytnutou zdravotní péči vykáže zdravotní pojišťovně nesmluvní lékař podle platné metodiky vykazování zdravotní péče a podle Seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami.

Úhrada léků se provádí lékárnám, ne předepisujícím lékařům. Lékárny jsou povinny překontrolovat, zda preskripce splňuje všechny požadavky pro vydání léku. Nezkoumají, zda předepisující lékař je smluvním či nesmluvním zdravotnickým zařízením. Pomůcky zdravotnické techniky se předepisují na poukaz a platí v zásadě stejná pravidla jako u léků.

Lékař má právo za svoji práci obdržet legitimní finanční odměnu. Existuje i zdravotní péče z veřejného zdravotního pojištění nehrazená. V každém případě je lékař povinen vás informovat, proč a za co platíte v hotovosti. Zdravotnické zařízení musí mít na zdravotní péči nehrazenou z veřejného pojištění zpracován ceník, který musí být dostupný pojištěncům. Je jenom na vás, zda na tento způsob úhrady přistoupíte.

Pojištěnec má právo ověřit si u svého zaměstnavatele i zdravotní pojišťovny, zda-li zaměstnavatel řádně oznámil pojišťovně jeho nástup do zaměstnání , případně zda-li správně reagoval zaměstnavatel na změnu zdravotní pojišťovny pojištěncem. Zaměstnavatel je podle ust. § 12, písm. b) zákona č. 48/1997 Sb. povinen vystavit zaměstnanci potvrzení o přijetí jeho sdělení o příslušnosti k dané zdravotní pojišťovně nebo o oznámení změny pojišťovny. Okamžikem přihlášení zaměstnance k dané zdravotní pojišťovně přecházejí veškeré povinnosti směrem k odvodům zdravotního pojištění na zaměstnavatele, proto skutečnost, je-li řádně odváděno pojistné za zaměstnance, pojišťovna nemá povinnost zaměstnanci sdělovat.

Student vysoké školy starší 26 let byl do 31. 12. 1998 ještě považován za nezaopatřené dítě a byl zařazen v kategorii, za kterou platil pojistné na zdravotní pojištění stát. Od 1. 1. 1999 však nemá student starší 26 let nárok na zařazení do kategorie “nezaopatřené dítě”. Do osmého dne po 26. narozeninách je jeho povinností přihlásit se na zdravotní pojišťovně do kategorie plátců pojistného osob bez zdanitelných příjmů a platit pojistné na zdravotní pojištění v minimální výši. Z uvedeného vyplývá, že následující měsíc po dovršení věku 26 let již nejste nezaopatřené dítě, ale stáváte se osobou bez zdanitelných příjmů a pojistné na zdravotní pojištění si musíte platit sám ve výši 1.080,– Kč měsíčně, od 1. 1. 2007).

Pokud hledáte zaměstnání prostřednictvím Úřadu práce a jste v jeho evidenci jako uchazeč o zaměstnání a informoval jste o této skutečnosti pojišťovnu, máte nárok, aby za Vás pojistné na veřejné zdravotní pojištění platil stát. Pokud jste tuto svou povinnost nesplnil, jste plátcem pojistného na zdravotní pojištění sám, jako osoba bez zdanitelných příjmů a výše pojistného činí 1.080,– Kč měsíčně (od 1.1.2007).

Za každý rok členství v Klubu náleží pojištěnci 120 bodů. Po třech letech se bonifikace zvyšuje na 150 bodů. Při nečerpání zdravotní péče náleží členovi Klubu navíc až 300 bodů. Bodové hodnocení se stanoví od 0 do 300 bodů podle průměrných nákladů na zdravotní péči. Člen Klubu může uplatňovat slevy u smluvních partnerů (seznam najdete na www.vozp.cz). Slevy se okamžitě odečítají z ceny nákupu po předložení Karty člena, kterou obdržíte po zaregistrování přihlášky.

Při narození dítěte, které je pojištěncem VoZP ČR se přičítá matce 500 bodů při dovršení 1 roku věku dítěte.

Získané prostředky (body) lze čerpat např. na rehabilitační a lázeňskou péči, vitamíny a potravinové doplňky sloužící k prevenci zdraví, stomatologické výkony a výrobky, léky částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění, plavání, ochranné pomůcky a prostředky (např. přilba na sportovní aktivity – moto, kolo, lyže, hokej, on-line brusle), optické pomůcky (brýle, čočky, roztoky)….. Pro rok 2012 je hodnota bodu stanovena na 1,- Kč.

V den nástupu do zaměstnání je zaměstnanec povinen sdělit svému zaměstnavateli, u které zdravotní pojišťovny je pojištěn. Stejnou povinnost má i tehdy, stane-li se pojištěncem jiné zdravotní pojišťovny v době trvání zaměstnání. Tuto povinnost musí splnit do osmi dnů ode dne změny zdravotní pojišťovny. Přijetí takového sdělení je zaměstnavatel povinen pojištěnci písemně potvrdit, protože zákon dává zaměstnavateli právo požadovat na zaměstnanci úhradu penále, které musel zaplatit zdravotní pojišťovně za opožděnou platbu pojistného, pokud k tomuto zpoždění došlo z důvodu neoznámení nebo opožděného oznámení změny zdravotní pojišťovny zaměstnancem.

Ano. V rámci EU můžete být pojištěn v zákonném systému pouze jedné členské země. Ohlašovací povinnost máte do 8 dnů po zahájení výdělečné činnosti, včetně vrácení průkazu zdravotního pojištění, vydaného českou zdravotní pojišťovnou. Od tohoto data bude pojistný vztah v ČR ukončen, nebudete tedy nadále povinen odvádět platby zdravotního pojištění do českého systému. Nemáte však ani možnost čerpat z tohoto systému zdravotní péči. Po ukončení výdělečné činnosti v rámci EU jste povinen na naší pobočce podle místa bydliště předložit doklady o účasti v zákonném systému jiné členské země po dobu pobytu v cizině (např. zdravotní, nemocenské nebo důchodové pojištění, pobírání dávek v nezaměstnanosti apod.). Stejnou ohlašovací povinnost máte i v případě zahájení výdělečné činnosti v  Evropském hospodářském prostoru (Norsko, Lichtenštejnsko, Island), ve Švýcarsku..

Dnem narození se dítě stává pojištěncem zdravotní pojišťovny, u které je pojištěna jeho matka. Změnu zdravotní pojišťovny dítěte může provést jeho zákonný zástupce až po přidělení rodného čísla dítěti, a to nejdříve k prvnímu dni následujícího kalendářního čtvrtletí nebo dnem vstupu zdravotní pojišťovny do likvidace nebo ode dne zavedení nucené správy nad zdravotní pojišťovnou nebo ode dne, který stanoví Ministerstvo zdravotnictví ČR při zjištění nerovnováhy v hospodaření zdravotní pojišťovny avšak vždy k prvnímu dni následujícího kalendářního měsíce.

Pojištěnec je povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně nejpozději do osmi dnů skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za něj pojistné (tedy i nástup na mateřskou dovolenou). Za osoby zaměstnané plní tuto povinnost zaměstnavatel, pokud jsou mu tyto skutečnosti známy. Tyto skutečnosti oznamuje i za zaměstnance, kterému poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu. Pokud zaměstnaný pojištěnec zjistí, že některá oznámení, která musí podle zákona provádět zaměstnavatel, nebyly zaměstnavatelem provedeny, je povinen provést oznámení sám.

 

Staré průkazy platí na území ČR neomezeně dál. Chcete-li Evropský průkaz zdravotního pojištění, nutný především pro cesty do zahraničí, stačí požádat o jeho vydání příslušnou pobočku naší pojišťovny - kontakty a formulář na www.vozp.cz

Takováto situace se bohužel občas vyskytuje. Zdravotní pojišťovna je povinna vyměřit zaměstnavateli penále za opožděné či neprovedené platby pojistného. Pokud jste změnu zdravotní pojišťovny svému zaměstnavateli neoznámil, je jeho postup oprávněný (zákon č.48/1997 Sb., § 12, odst. b). Proto doporučujeme (a v zákoně je toto uloženo zaměstnavateli), aby si zaměstnanci od svého zaměstnavatele vyžádali při ohlášení změny zdravotní pojišťovny písemný doklad potvrzující řádné ohlášení změny (obdobněpři nástupu do zaměstnání).

Musíte se spojit s příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení a požádat ji o vystavení potvrzení o vzniku účasti na nemocenském pojištění za příslušné období. Pokud okresní správa sociálního zabezpečení toto potvrzení vystaví, kopii tohoto potvrzení doložíte zdravotní pojišťovně spolu se všemi doklady, které se vztahují k uvedenému problému. Pojišťovna bude neuhrazené pojistné a vyúčtované penále vymáhat na zaměstnavateli.

Musíte do 8 dnů oznámit zdravotní pojišťovně zahájení podnikání - samostatně výdělečnou činnost. Na Vás se bude vztahovat pravidlo, že pokud je za osobu zahajující samostatně výdělečnou činnost plátcem pojistného stát, není tato osoba v prvním kalendářním roce této činnosti povinna platit zálohy na pojistné. Ve druhém roce a v následujících  letech se výše zálohy stanoví z průměrného měsičního vyměřovacího dosaženého v předchozím roce.

Ze zdravotního pojištění je prováděna úhrada zdravotní péče na základě všeobecného zdravotního pojištění. Jedná se zejména o úhradu nákladů léčení pojištěnce ve zdravotnických zařízeních, úhradu nákladů nutného a neodkladného léčení v cizině, úhradu specifické zdravotní péče a další zdravotní služby a zdravotní pomůcky.Váš dotaz se týká odškodnění na základě úrazového pojištění, které je možno individuálně uzavřít u některé z komerčních pojišťoven uzavřením úrazového pojištění. Z prostředků veřejného zdravotního pojištění se bolestné či jiné odškodnění za úraz neposkytuje.

Ano. Jako OSVČ vystupuje vůči zdravotnímu pojištění také pojištěnec, který nemá živnostenský list a provádí činnost na základě jiného povolení nebo, který provede určitou činnost na základě autorského zákona a za tuto činnost dostane honorář. Postupuje tak i autor, který má příjmy za příspěvky do novin a časopisů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území ČR, zdaňované přímo u zdroje zvláštní sazbou daně (podle § 36 zákona o daních z příjmů) . Zdravotní pojištění se platí, i pokud uvedená činnost není soustavná.

Lékař není povinen zvát Vás na preventivní prohlídky. Tyto prohlídky je oprávněn provádět registrující lékař, tzv. praktický lékař, stomatolog, gynekolog. Většinou se pacienti na prohlídky nezvou, vyjma pediatrů, kteří zvou na pravidelné prohlídky děti. Je proto lepší se sám aktivně zajímat o konání preventivní prohlídky u svého lékaře.

Můžete si stěžovat jak u vedoucího zdravotnického zařízení, tak u jeho zřizovatele, dále se můžete obrátit na Českou lékařskou komoru, Českou stomatologickou komoru nebo Českou lékárnickou komoru. Svoji stížnost můžete současně uplatnit upříslušného orgánu státní správy, které zdravotnické zařízení zaregistrovalo nebo je jeho zřizovatelem, popř. u Vaší zdravotní pojišťovny.

 

Nárok na dopravu dopravní zdravotní službou jako takový neexistuje. Dopravu pacienta indikuje registrující praktický lékař nebo ošetřující lékař v závislosti na zdravotním stavu. Musí jít o takový zdravotní stav, který jednoznačně neumožňuje nemocnému dopravit se do zdravotnického zařízení veřejnou dopravou nebo svépomoci a lékař dopravu v takovém případě je povinen odůvodnit v předepsaném tiskopise, který slouží jako příkaz k dopravě pacienta pro dopravní zdravotní službu.

Preventivní prohlídky zde.

 Každou změnu platební povinnosti je nutné doložit vyplněným tiskopisem „Oznámení změn pojištěnce“ a přiložit příslušný doklad, který je uveden u příslušné kategorie plátce.

 

 Zdravotní pojištění je hrazené za příslušný měsíc. U fyzických osob do 8. dne následujícího měsíce, u zaměstnavatelů do 20. dne následujícího měsíce.

 

Při přihlášení novorozence je nutné předložit kopii rodného listu a vyplněnou „Přihlášku pojištěnce“.

 

OSVČ v souběhu se zaměstnáním je nutné hlásit na tiskopise „Oznámení změn pojištěnce“, kde v tabulce č. 2 písmeno B zaškrtneme zdroj příjmů vedlejší. Formulář zde.

 

Pokud si za OSVČ neplatím nemocenskou a onemocněla jsem v ochranné době po ukončení zaměstnání, nemůže OSVČ být již vedlejším zdrojem příjmů, ale po dobu nemoci se stává hlavním zdrojem příjmů. Je nutné se informovat na své pobočce.

 

 48. Jsem OBZP. Musím něco hlásit ZP?  Kolik budu platit?

Tuto kategorii musíte vždy hlásit na tiskopise „Oznámení změn pojištěnce“ v tabulce č. 2, písmeno A, kde napíšete, od kterého dne se do této kategorie evidujete. Evidence musí být vždy na celý kalendářní měsíc. V současné době si budete hradit každý měsíc 1 080,-Kč. Tuto částku musíte uhradit nejpozději do 8. dne následujícího měsíce.

 

► Vyslán na studium školou v ČR – bude stále českým studentem a ZP bude hradit i nadále český stát.

 

► Školu si zajistím sám, pak je rozhodující, zda MŠMT uznalo školu na roveň studia v ČR.MŠMT uznalo studium - jste dále pojištěn jako student a ZP hradí stát, škola není uznaná – zdravotní pojištění si hradíte jako osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP) nebo pokud víte, že studium bude probíhat více jak ½ roku a budete po celou dobu pojištěn komerčně na cesty do zahraničí u některé z komerční pojišťovny, můžete využít § 8, odst.4. z.č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a své ZP oznámit odchod na dlouhodobý pobyt. Po celou dobu DP nejste povinen platit zdravotní pojištění v ČR.

 

Pokud jste se zaevidoval na úřadu práce, stačí oznámit zahájení evidence své ZP na tiskopise „Oznámení změn pojištěnce“. Při ukončení kategorie je třeba doložit doklad, který vystaví ÚP o době evidence.

 

U nesmluvního lékaře může zdravotní pojišťovna uhradit pouze nutnou a neodkladnou péči. Po jejím poskytnutí by měl pojištěnec v případě pokračující léčby vyhledat smluvního lékaře VoZP ČR. K tomu je možno využít vyhledávač na internetových stránkách VoZP ČR, nebo je možné se obrátit na příslušnou pobočku VoZP ČR dle bydliště, která s vyhledáním smluvního partnera pojištěnci pomůže. Seznam poboček je rovněž k dispozici na internetových stránkách zde.

 

Zdravotní pojišťovny mohou uhradit pouze takové léky a zdravotní pomůcky, které jsou předepsány lékařem v souvislosti s poskytnutím nutné a neodkladné péče.

 

Lékař je povinen vždy pojištěnce srozumitelně seznámit s důvody proč a za jakou péči je platba požadována. V případě nesmluvních zdravotnických zařízení je nutno uhradit veškerou poskytnutou zdravotní péči. Takovéto zdravotnické zařízení musí být viditelně označeno jako nesmluvní, případně musí mít vyvěšen seznam smluvních zdravotních pojišťoven. Na úhradu zdravotní péče v nesmluvním režimu musí mít každé zdravotnické zařízení zpracován ceník, který musí být pojištěncům k dispozici. Smluvní zdravotnické zařízení může požadovat úhradu pouze za zdravotní péči, které není hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Pro její poskytnutí platí stejné zásady, jako v předchozím případě. Výjimkou je nutná a neodkladná péče, kterou může i nesmluvní zdravotnické zařízení vyúčtovat zdravotní pojišťovně a pojištěnec by neměl za ní nic platit.

 

Pokud po dovršení 26 let stále jen studujete a nemáte jiného plátce, musíte se registrovat jako osoba bez zdanitelných příjmů a hradit si v současné době 1 080,- Kč.

 

Pokud nejste evidován na úřadu práce a není za Vás jiný plátce ZP (nemoc, mateřská atd..) musíte se registrovat jako osoba bez zdanitelných příjmů a hradit si v současné době 1 080,- Kč.

 

 56. Jaké budu mít výhody, když se přihlásím do Věrnostního klubu? Jak se mohu přihlásit?

 Po vyplnění a zaslání přihlášky do Věrnostního klubu se stáváte jeho členem. Výhodou je uplatnění slev v síti partnerů a bonus za prevenci.

 

Na příslušné pobočce VoZP ČR, v budoucnu elektronicky na www…

 

V roce 2012 nabízí VoZP ČR  svým pojištěncům široký výběr preventivních programů a příspěvků.  Jejich seznam a podrobné informace o nich naleznete na internetových stránkách VoZP ČR zde.

 

Ano, nástup na mateřskou je třeba nahlásit, zdravotní pojištění za Vás bude od data nástupu na MD hradit stát.

 

Platnost průkazu pojištěnce je vždy uvedena na průkaze.

 

 61. Organizujete ozdravné pobyty pro děti? Pokud ano, pak kam?

VoZP ČR v roce 2012 pořádá ve spolupráci s CK Kovotour Plus, s. r. o. ozdravné pobyty v zahraničí u moře v Černé Hoře v lokalitě Ulcinj, v tuzemsku v Krkonoších v Janských lázních. Podrobné informace jsou zveřejněny na internetových stránkách VoZP ČR zde.

 

Ozdravné pobyty jsou určeny pro děti se stabilizovanými onemocněními dýchacích cest, poruchy imunity a nemoci kůže. Podmínky k poskytnutí jsou: dítě a jeden z rodičů (zákonných zástupců) jsou pojištěni u VoZP ČR minimálně 3 měsíce před termínem nástupu na ozdravný pobyt,
v den nástupu na ozdravný pobyt dítě dovrší 6 let věku a v den ukončení ozdravného pobytu dítě nedovrší věk 18 let, dítě je schopno respektovat podmínky léčebně ozdravného pobytu, dítě splňuje podmínky z hlediska zdravotní indikace.

 

Finanční příspěvek rodičů (zákonných zástupců) dítěte pro přímořský ozdravný pobyt v roce 2012 činí 9 663,- Kč na jedno dítě, pro tuzemský ozdravný pobyt činí 2 250 Kč na jedno dítě.

 

Ano, nabízíme program ZDRAVÁ RODINA, který je určen rodinám pojištěným u VoZP ČR a jejich dětem ve věku od 2 do 18 let. Další informace zde.

 

Ano, pro tuto skupinu pojištěnců nabízíme program STUDENT. Tento program je určen osobám studujícím na střední škole, SOU, OU a VŠ.  Další informace zde.

 

Proplacíme 1/3 prokázaných nákladů za očkovací látky . Více o tomto příspěvku zde.

 

Dětem ve věku od 2 do 15 let lze poskytnout příspěvek ve výši 200,-Kč za rok na multivitamínový či vitamínový přípravek zakoupený v lékárně. Vitamínový přípravek musí být vhodný pro dítě dané věkové kategorie a musí obsahovat především vitamín C a B. Více o tomto příspěvku zde.

 

Pojišťovna může přispět jednou ročně na preventivní prohlídku sportujících dětí ve věku od 5 do 16 let příspěvek do výše 200,- Kč ročně. Více o tomto příspěvku zde. Dále, v programu ZDRAVÁ RODINA pojišťovna může přispět na prevenci úrazovosti při sportu např. nákup cyklistické přilby, sportovních chráničů kolen a holení ve výši do 500,-Kč 1x za 3 roky, více zde. Na nákup oblečení VoZP ČR nepřispívá.

 

Pojišťovna může přispět na očkování dětí proti infekci způsobené Haemophillus influenzae typ B jednorázově částkou do výše 500,-Kč na jednu dávku očkovací látky, včetně její aplikace. Očkování zajišťuje ochranu dětské populace před často závažně probíhajícím onemocněním dýchacích cest či mozkových blan. Více o tomto příspěvku zde.

 

Ano, nabízíme:

 

Ano poskytujeme. Více o tomto příspěvku zde.

 

VoZP ČR může proplatit jednou za dva roky ženám ve věku 40 - 45 let příspěvek ve výši 300,-Kč. Více o tomto příspěvku zde.

 

Příspěvek může být poskytnut pojištěnci ve věku od 40 let do 50 let (pak je již hrazeno z veřejného zdravotního pojištění). Další informace zde.

 

 

K podpoře prevence upevňování zdravotního stavu, ohroženého konzervativním životním stylem a k posilování celkové obranyschopnosti organizmu může přispět VoZP ČR svým pojištěncům příspěvek na plavání (kdekoliv v ČR). Další informace zde.

 

VoZP ČR může poskytnout jednorázový příspěvek 2500,-Kč ženám ve věku 13 - 19 let, které absolvovaly kompletní očkování proti rakovině děložního čípku, tj. tři očkování. Více o tomto příspěvku zde.

 

VoZP ČR může poskytnout jednorázový příspěvek 1000,-Kč, maximálně však do výše prokázaných nákladů na medikamentózní přípravky, které slouží k odvykání kouření. Další informace zde.

 

 79. Proplácí Vaše pojišťovna příspěvek na cvičení s dětmi?

VoZP ČR lze poskytnout  příspěvek na cvičení s dětmi do 6 let věku.

 

Za účelem podpory zdravého vývoje dětí, zařadila VoZP ČR příspěvek na cvičení s kojenci, batolaty a s dětmi:

 

Pojišťovna může poskytnout příspěvek na očkování, která nejsou hrazena z veřejného zdravotního pojištění, ani v rámci povinných očkování hrazených ze statního rozpočtu ve výši do 500,-Kč těm pojištěncům, kteří v průběhu roku nečerpali příspěvek na očkování z jiného programu rozšířené zdravotní péče. Další informace zde.

 

Pojišťovna může poskytnout příspěvek pojištěncům VoZP ČR na ozdravné a preventivní pobyty v prostorách se solnými inhaláty v celé ČR ve výši do 500,-Kč. Další informace zde.

 

Pojišťovna může poskytnout příspěvek ve výši do 350,-Kč na léčebný tělocvik a tělesnou regeneraci pojištěncům, kterým nenáleží takový příspěvek z jiného programu rozšířené zdravotní péče. Další informace zde.

 

Tento program je určen pro vojenská zařízení, zdravotnická zařízení, vývojová, výzkumná a další pracoviště, kterým hygienická služba přiznala kategorii rizikového pracoviště. Další informace zde.

 

Nabízíme Program pro seniory, který je určen pojištěncům VoZP ČR, kteří dosáhli věku 65 a více let a jsou pojištěni u VoZP ČR nejméně 6 měsíců. Těmto pojištěncům může být poskytnut příspěvek do výše 500,- Kč na mobilní zařízení nouzové signalizace, případně na mobilní telefon se speciální úpravou. Tuto službu zajišťuje většina mobilních operátorů v ČR. Pojištěnec nebude ve svém výběru operátora nijak omezen. Další informace zde.

 

V rámci Programu pro seniory, může být poskytnut pojištěncům ve věku 65 let a více, kteří jsou pojištěni u VoZP ČR nejméně 6 měsíců, příspěvek do výše 500,- Kč na nákup mobilního zařízení nouzové signalizace, nebo mobilního telefonu se speciální úpravou. Příspěvek je možno čerpat jednorázově, jedenkrát za celou dobu pojištění u VoZP ČR. Další informace zde.

 

Ano, pro tuto skupinu pojištěnců nabízíme Program pro profesionální řidiče. Program je určen pro řidiče profesionály, kteří jsou dle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 411/2005 Sb., držiteli řidičského oprávnění skupiny C, C+E, C1+E, D, D1, D+E, D1+E a jsou podle této zákonné normy povinni podrobit se dopravně psychologickému vyšetření a vyšetření elektroencefalografem před dovršením 50 let. Těmto pojištěncům může být poskytnut, kromě stávajících příspěvků,  příspěvek ve výši 1500,- Kč na dopravně psychologické vyšetření. Další informace zde.

 

Novorozenec je pojištěn od narození u té pojišťovny, kde byla v den porodu pojištěna matka.

 

Zdravotní pojišťovně musíte vždy do 8. dnů hlásit všechny změny, které mají vliv na platbu pojistného.(změnu adresy bydliště, pobírání-ukončení pobírání státních dávek, zahájení – ukončení podnikání, zahájení – ukončení studia na SŠ, VŠ atd.

 

Ano, změna bydliště se musí vždy hlásit. Rovněž i kontaktní adresa, pokud se na TB nezdržujete.

 

Ne, po dobu zaměstnání je OSVČ vedlejším zdrojem příjmů, ale musíte podat přehled za daný rok.

 

Je třeba ohlásit vznik podnikání, číslo účtu, ze kterého se budou platit zálohy, kopii Živnostenského oprávnění

 

Po dovršení 26 let si musíte hradit zdravotní pojištění jako osoba bez zdanitelných příjmů. V současné době 1080,-Kč.

 

Musíte si zdravotní pojištění hradit sám jako osoba bez zdanitelných příjmů. V současné době 1080,-Kč.

 

Ano, nástup na mateřskou je třeba nahlásit, zdravotní pojištění za Vás bude od data nástupu na MD hradit stát.

 

 V současné době na žádost klienta měníme staré průkazky za Evropský průkaz zdravotního pojištění.

 

 98. Jsem poživatel důchodu a chci podnikat. Mám nějakou ohlašovací povinnost vůči zdravotní pojišťovně a musím platit pojistné na zdravotní pojištění?

 Je třeba se přihlásit na tiskopise „Oznámení změn pojištěnce“ v tabulce č. 2 jako OSVČ. Prvním rokem nebudete hradit měsíční zálohy, ty začnete platit po podání přehledu ve výši, kterou si na přehledu vypočtete.