Zaměstnavatelé

Zaměstnavatelem se pro účely zdravotního pojištění rozumí právnická nebo fyzická osoba, která je plátcem příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků podle § 6 zákona o daních z příjmů, zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance a má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky.

Zaměstnavatel je povinen nejpozději do osmi dnů provést u VoZP ČR oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání a jeho ukončení, o skutečnostech rozhodných pro povinnost státu platit za zaměstnance pojistné. O oznamovacích skutečnostech je zaměstnavatel povinen vést evidenci a dokumentaci.

Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od daně osvobozeny, a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním.

Na platbě pojištění se podle zákona na všeobecné zdravotní pojištění podílí zaměstnavatel (9% z vyměřovacího základu) a zaměstnanec (4,5% z vyměřovacího základu). Pojistné za zaměstnance odvádí zaměstnavatel ve výši 13,5% z vyměřovacího základu, po zaokrouhlení na 1 Kč nahoru. Pojistné se platí za jednotlivé kalendářní měsíce, splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce bez ohledu na den výplaty mezd. Pro zaměstnavatele tím dochází ke sjednocení termínu splatnosti pojistného na zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Takto se bude poprvé postupovat při platbě pojistného za prosinec 2009, což znamená, že úhradu pojistného za tento měsíc musí zaměstnavatel uhradit nejpozději 20. ledna 2010. O skutečných platbách pojistného je zaměstnavatel povinen vést průkaznou evidenci.

Zdravotní pojišťovna provádí kontrolu plnění zákonných povinností zaměstnavatelů danou zákonem ČNR č. 592/1992 Sb. Na žádost příslušné zdravotní pojišťovny je zaměstnavatel povinen předložit údaje rozhodné pro výpočet pojistného, včetně rodného čísla každého zaměstnance. Rozhodné období, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ zaměstnance, je kalendářní měsíc, za který se pojistné platí. Pokud zdravotní pojišťovna kontrolou zjistí, že nebylo pojistné zaplaceno včas a nebo ve správné výši, je zaměstnavatel povinen platit penále.

Zaměstnavatelé jsou povinni nejpozději v den splatnosti pojistného předávat „Přehled o platbě pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatele“, obsahující údaje o počtu zaměstnanců pojištěných u VoZP ČR, úhrn jejich vyměřovacích základů a celkovou výši pojistného za příslušné mzdové období. V souvislosti se změnou splatnosti pojistného tak dochází i ke změně termínu podání PPPZ rovněž od 1. do 20. dne následujícího měsíce.

Zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů byl od 1. 1. 2008 zaveden maximální vyměřovací základ u zaměstnanců, a to ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy. Definice průměrné mzdy je stejná jako při určení minimálního vyměřovacího základu osob samostatně výdělečně činných. Pro rok 2008 činí maximální vyměřovací základ  1 034 880 Kč, pro rok 2009 činí 1 130 640 Kč a od 1. 1. 2010 činí maximální vyměřovací základ 72 násobek průměrné mzdy, kterou je pro rok 2010 částka 23 709 Kč.

Maximální vyměřovací základ v roce 2010 tedy činí 1 707 048 Kč.

Maximální vyměřovací základ je tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje. Odlišné řešení při „ stropování“ vyměřovacího základu je v případě jediného zaměstnání v průběhu kalendářního roku a v případě více zaměstnání, případně při souběhu se samostatnou výdělečnou činnosti.

V případě jediného zaměstnavatele zaměstnavatel, u něhož zaměstnanec dosáhne maximálního vyměřovacího základu (bez ohledu na počet zaměstnání evidovaných pro tohoto zaměstnance), přestává odvádět pojistné (13,5 % VZ) za příslušného zaměstnance. Vyměřovací základ je u takového zaměstnance od chvíle dosažení maxima do konce kalendářního roku nulový.

V případě souběhů více zaměstnání přesáhne-li úhrn vyměřovacích základů zúčtovaných u více zaměstnavatelů částku maximálního vyměřovacího základu, považuje se část pojistného zaplaceného zaměstnancem vypočtená z úhrnu vyměřovacích základů přesahujících maximální vyměřovací základ za přeplatek zaměstnance na pojistném. Přeplatek se zaměstnanci vrací jen na písemnou žádost, na které je zaměstnavatel povinen do 8 dnů (§3 odst. 18 zákona č. 592/1992 Sb.) potvrdit zaměstnanci úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo za zaměstnance odvedeno pojistné. Stejně se postupuje bez ohledu na to, zda jednotlivá zaměstnání jsou v souběhu nebo na sebe navazují. Žádost o vrácení přeplatku může být vyřízena až po skončení kalendářního roku, tedy v době, kdy jsou známy vyměřovací základy za celý kalendářní rok. Výši uhrazeného pojistného pojištěnec dokládá potvrzením od jednotlivých zaměstnavatelů. Pokud by zaměstnanec v průběhu kalendářního roku změnil zdravotní pojišťovnu, podává žádost u každé z nich a každá zdravotní pojišťovna pak vrací pojistné v poměru podle délky pojištění.

 Bankovní spojení