Často kladené dotazy k problematice EU

 

Jedu na dovolenou do jiného členského státu EU. Postačí mi kartička pojištěnce VoZP?

Péče v jiném státě EU vám bude poskytována za podmínek platných pro pojištěnce tohoto státu. Znamená to tedy, že po vás může být požadována platba spoluúčasti na zdravotní péči, různých doplatků atd. Tyto náklady si musíte hradit ze svého. VoZP uhradí částku hrazenou systémem zákonného zdravotního pojištění státu, ve kterém k čerpání péče došlo. Náklady na spoluúčast mohou být zejména v zemích západní Evropy skutečně vysoké. Z tohoto důvodu vždy doporučujeme si při cestách do zahraničí uzavřít komerční cestovní pojištění.

Budu pracovat v jiném členském státě EU (případně na Islandu, Lichtenštejnsku, Norsku nebo ve Švýcarsku) – jaké mám povinnosti vůči VoZP?

Vaší povinností je naší pojišťovně (nejlépe místně příslušné pobočce) zahájení výdělečné činnosti v jiném členském státě EU oznámit nejpozději do osmi dnů po jejím zahájení – postačuje oznámení volnou formou s uvedením vašich identifikačních údajů, informace o tom, od kdy začínáte v zahraničí pracovat, v jakém státě atd. Vhodné je přiložit i kopii pracovní smlouvy (pokud byste oznámení činili zpětně, je to nezbytné). Zanechte na sebe také aktuální kontaktní údaje, povinností je přiložit (vrátit) i český průkaz pojištění. Dnem zahájení výdělečné činnosti se stáváte pojištěncem státu, ve kterém pracujete, vaše pojištění v ČR se zcela ukončí (nemusíte tedy do ČR platit pojistné, současně však nemáte právo čerpat na účet VoZP žádnou zdravotní péči). Při pozdější obnově pojištění v ČR budete povinen doložit celou dobu pojištění v zahraničí (nejlépe dokumenty od zahraniční zdravotní pojišťovny, případně pracovní smlouvy, výplatní pásky apod.)

Pracuji v jiném státě EU. Může tato skutečnost mít vliv na pojištění dalších členů mojí rodiny? (manžel/ka, děti, registrovaný partner/ka)

Za určitých okolností ano, zejména v situaci, kdy by ostatní členové rodiny spadali do kategorie tzv. nezaopatřených rodinných příslušníků a stali by se tak pojištěnci státu, ve kterém jste pojištěn i Vy (více o této problematice v části „Jak určit stát, ve kterém máte být pojištění – část 3: vazba nezaopatřených rodinných příslušníků na živitele“) Správné posouzení vazby nezaopatřených rodinných příslušníků na živitele je poměrně komplikovaná problematika a v případě jakýchkoliv nejasností vám doporučujeme kontaktovat pracoviště VoZP) Rovněž NRP jsou povinni případný vznik pojištění v jiném státě EU dosavadní české pojišťovně oznámit.

Stal jsem se pojištěncem jiného státu EU. Mohu dále v ČR navštěvovat své dosavadní lékaře?

V novém státě pojištění byste měl obdržet tamní EHIC (některé státy jej však nevydávají standardně), se kterým budete mít v ostatních státech EU (tedy i v ČR) nárok na čerpání nezbytné zdravotní péče (definice viz  kapitola Na jakou péči máte nárok – bod 1). Dále bude záležet na tom, zda vám i po vzniku pojištění v jiném státě EU zůstane faktické bydliště v ČR. Pokud ano, máte nárok na to, aby vám vaše zahraniční zdravotní pojišťovna vystavila nárokový formulář pro čerpání plné zdravotní péče v ČR (S1, S072, E106 aj.) S tímto formulářem se poté tzv. výpomocně zaregistrujete u zvolené české zdravotní pojišťovny, která vám vydá tzv. žlutý průkaz pro čerpání zdravotní péče na území ČR.

Pokud vám však v ČR faktické bydliště nezůstalo a nebyl vám tudíž vystaven některý z uvedených formulářů, máte v ČR nadále nárok čerpat jen nezbytnou zdravotní péči. Nárok na čerpání plné zdravotní péče tak budete mít pouze ve státě vašeho pojištění.

Pracuji (jsem výdělečně činný) ve dvou členských státech EU současně. Jak tuto situaci řešit?

Princip jednoho pojištění je potřeba zachovat i v tomto případě. U k tomu kompetentní instituce (v ČR je to Okresní správa sociálního zabezpečení) jste povinen si požádat o vydání přenositelného dokumentu A1, kterým bude stát vašeho pojištění určen. Tento dokument jste posléze povinen předložit všem dotčeným institucím (zdravotním pojišťovnám, zaměstnavatelům). Otázka vašeho pojištění bude poté zpětně vypořádána.

Zaměstnavatel se mne chystá oficiálně vyslat do jiného státu EU, abych tam pro něj pracoval. Jak tato skutečnost ovlivní moje zdravotní pojištění?

Vyslaným pracovníkem je typicky osoba, kterou její český zaměstnavatel vyslal do jiného státu EU, aby tam pro něj a jeho jménem vykonávala určitou pracovní činnost. Vyslání musí trvat minimálně jeden rok. Před začátkem pracovní cesty je nutné požádat Okresní správu sociálního zabezpečení o udělení výjimky z právních předpisů prostřednictvím formuláře A1. Tento formulář je pak nutné předložit české zdravotní pojišťovně. Při splnění dalších podmínek může vzniknout i nárok na vystavení formuláře S1 pro plnou péči ve státě, do kterého je osoba vyslána. Vyslanou osobou může být i OSVČ.

V rámci EU jsem byl nucen vyhledat ošetření, lékař ale neuznal můj český Evropský průkaz zdravotního pojištění a musel jsem zaplatit v hotovosti. Mám nárok na proplacení takto vynaložených prostředků?

V takovém případě máte právo požádat VoZP o refundaci vynaložených prostředků. Z webu pojišťovny si stáhněte formulář „Žádost pojištěnce o náhradu nákladů vynaložených na zdravotní služby poskytnuté v zahraničí,“ vyplňte jej a zašlete na adresu Ústředí VoZP společně s originály všech dokumentů, které s ošetřením souvisely – lékařských zpráv, faktur a dokladů o zaplacení. VoZP může zpětně nahradit buďto částku, kterou by za toto ošetření uhradil veřejný systém zdravotního pojištění státu ošetření, případně český systém zdravotního pojištění, pokud by k takovému ošetření došlo na území ČR.

Vzhledem k mému specifickému onemocnění mi ošetřující lékař v ČR doporučil léčbu (vyšetření) ve zdravotnickém zařízení v jiném státě EU. Může pojišťovna takovou léčbu uhradit?

O předchozí schválení léčby v jiném státě EU si můžete požádat prostřednictvím formuláře „Žádost pojištěnce o udělení souhlasu s úhradou nákladů na plánované zdravotní služby v zahraničí“ Formulář vyplňte a zašlete jej na adresu Ústředí VoZP. K takovéto žádosti je potřebné přiložit lékařské zprávy o dosavadním průběhu léčby v ČR, vyjádření ošetřujícího lékaře o nemožnosti poskytnout potřebnou léčbu v ČR vč. doporučení zahraničního pracoviště, kalkulaci nákladů atd. V souladu s Nařízením EU a Rady č. 883/2004, o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, je pojišťovna povinna takovou žádost schválit pouze v případě, že se jedná o zdravotní služby poskytované a hrazené na území ČR, které však nemohou být poskytnuty v lékařsky ospravedlnitelné době. Viz také část „Na jakou péči máte nárok – bod 3 – Plánovaná zdravotní péče, předem odsouhlasená zdravotní pojišťovnou“.

Další informace najdete na webu Kanceláře zdravotního pojištění: