Depositphotos-3143226-xl-2015

Kódování diagnóz

 Opatření č. 4 VoZP ČR v souvislosti s vývojem epidemie COVID-19

Vykazování dle MKN-10

Na základě potřeby evidence dat o zdravotních službách poskytnutých v souvislosti s podezřením či potvrzenou nákazou virem COVID-19 v České republice, provedl na základě doporučení WHO ÚZIS aktualizaci Mezinárodní klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů MKN - 10 takto:

V klasifikaci MKN-10 pro označení případů COVID-19 se vyčleňují kódy:

  • U07.1 diagnóza potvrzena
  • U69.75 identifikace pacienta s podezřením COVID-19, laboratorně nepotvrzeno

Ambulantní vyšetření

U ambulantně vyšetřovaných (tedy i u pacientů v ústavech sociální péče a na následných lůžkách ZZ) se vykazuje U69.75 jako hlavní diagnóza (HDG). Platí u prvo-vyšetření i u opakovaných vyšetření s negativním výsledkem.

Vyšetření na akutním lůžku

Na akutním lůžku se U07.1 vykazuje jako vedlejší diagnóza (VDG) s těmito HDG:

  • J06.8 jiné akutní infekce horních dýchacích cest na více místech nebo jiný specifický kód projevů infekce bez pneumonie
  • J12.8 jiná virová pneumonie
  • Z22.8 přenašeč (nosič) jiných infekčních nemocí u hospitalizovaných nosičů onemocnění nebo oligosymptomatických pacientů, například z izolačních důvodů

Na akutním lůžku se U69.75 vykazuje jako VDG s HDG:

  • Z03.8 pozorování pro podezření na jiné nemoci a patologické stavy

Vykazování pacientů s těžkým respiračním syndromem vyžadujícím resuscitační péči včetně použití neinvazivní (HFNO, NIV) nebo invazivní ventilace, eliminačních metod (CVVHD, IHD) nebo ECMO se řídí pravidly pro vykazování symptomatických diagnóz (respirační selhání, renální selhání apod.) včetně vykázání kódů výkonů a DRG markerů. Specifické diagnózy mají přednost před nespecifickými (SIRS).