Vítejte na stránce Kurzu první pomoci

Najdete zde postupně všechny kurzy, co týden, to jeden díl,
vždy od nejnovějšího po nejstarší.

 

Díl 10. – Finále – závěrečný kvíz

Jako malé poděkování za váš zájem o Kurz první pomoci, jsme si pro vás připravili závěrečné opáčko J. Včasné poskytnutí první pomoci může zachránit život, proto je třeba si to čas od času připomenout.

Tři z vás, kteří nejrychleji zašlou řešení (tajenku) do soukromé zprávy na Facebooku, od nás obdrží poukaz na jednodenní kurz první pomoci. S výherci se domluvíme v lednu na podrobnostech.

Postup řešení kvízu:

Řešením kvízu je tajenka.

Nejdříve musíte zvolit u každé otázky správnou odpověď. U správné odpovědi naleznete číslo, které označuje umístění písmene v přiložené abecedě (abecedu naleznete za kvízem). Postupně získáte všechna písmena a dozvíte se tajenku. Tu co nejrychleji pošlete do soukromé zprávy na našem Facebooku.

Příklad: číslo 2 = B, číslo 10 = H, číslo 33 = Z

 

01. Kóma je

a)      hluboké déle trvající bezvědomí (33)

b)      speciální kolonoskopické vyšetření (34)

c)      upadnutí do krátkého spánku několikrát během dne (2)

 

02. Nepřímá srdeční masáž se u dospělého provádí

a)      stlačováním hrudníku co největší silou frekvencí 50 až 70x/min (7)

b)      stlačováním hrudníku do hloubky 5–6 cm frekvencí 100 až 120x/min (1)

c)       třením hrudní kosti ve směru hodinových ručiček (12)

 

03. Masivní krvácení zastavíme

a)      obvázáním rány (10)

b)      tím, že ránu vyčistíme a počkáme, až krvácení přestane (16)

c)       stlačením krvácející rány (11)

 

04. Vždy před zahájením první pomoci se ujistíme, že

a)      má postižený u sebe kartičku zdravotní pojišťovny (20)

b)      nám nehrozí žádné nebezpečí (22)

c)      o události vědí příbuzní postiženého (33)

 

05. Při poranění břicha

a)      břicho pevně obvážeme alespoň 3x dokola (3)

b)      udržujeme postiženého ve vzpřímené poloze (2)

c)      nevytahujeme cizí předměty z břicha (1)

 

06. Při poranění končetin

a)      nenapravujeme nepřirozené postavení končetin (18)

b)      končetiny srovnáme podle dlahy nebo pevné tyče a pevně připevníme obvazem (17)

c)      chladíme postižené oblasti ledem přiloženým přímo na kůži (25)

 

07. První pomoc při popáleninách poskytneme tak, že

a)      popálená místa promažeme mastným krémem (19)

b)      rozsáhlé popáleniny chladíme až do příjezdu záchranářů (32)

c)      popáleniny malého rozsahu chladíme tekoucí vodou do úlevy od bolesti (28)

 

08. Velikost popálené plochy odhadujeme dle pravidla

a)      dlaně (13)

b)      hlavy (10)

c)      pravé ruky (5)

 

09. Při otravě způsobené požitím kyselin, louhů, petroleje nebo leštěnky na nábytek

a)      urychleně vyvoláme u postiženého zvracení (26)

b)      zvracení je zakázáno, podáme postiženému sklenici vody nebo čaje (7)

c)      podáme postiženému 150 -200ml 40% destilátu (vodka nebo koňak) (19)

 

10. V otevřené krajině za bouřky

a)      si sedneme do dřepu, zavřeme oči a zakryjeme uši (16)

b)      běžíme co nejrychleji do bezpečí (20)

c)      si okamžitě lehneme na zem, zavřeme oči a zakryjeme uši (23)

 

11. Jedním ze základních pravidel prevence zasažení elektrickým proudem je

a)      prozkoumat spadlé vedení a zjistit, jestli je pod proudem (21)

b)      vůbec se nepřibližovat k spadlému vedení (7)

c)      používat vadné elektrické spotřebiče, dokud fungují (4)

 

12. Pokud je podchlazený člověk studený a spavý, vykazuje známky únavy a netřese se,

a)      změříme mu teplotu (3)

b)      pokud je venku, ihned mu sundáme mokrý oděv (22)

c)      urychleně zabráníme dalším ztrátám tepla (24)

 

13. Pokud má postižený omrzliny, ohřejeme je nejlépe

a)      silným třením (13)

b)      vlastním tělem (nejteplejší jsou podpaží, třísla a trup (29)

c)      koupeme postiženou končetinu ve studené vodě (23)

 

14. Prvotním příznakem infarktu je

a)      náhle vzniklý tlak nebo pálení za hrudní kostí (19)

b)      náhlá bolest hlavy (1)

c)      nespavost (7)

 

15. Na číslo záchranné služby 155 se dovoláme

a)      zdarma a z telefonu i bez sim karty (33)

b)      za poplatek dle vlastního tarifu (26)

c)      za jednotnou cenu 3Kč/1 min.(14)

 

16. K poskytnutí první pomoci je třeba

a)      certifikát z akreditovaného kurzu 1. pomoci (19)

b)      ochota, dvě ruce a trocha znalostí (20)

c)      dobře vybavená lékárnička (21)

 

 

Abeceda k řešení:

A   B   C    Č     D   Ď   E
F   G   H    CH   I    J   K
L   M   N    Ň    O   P   Q
R   Ř   S    Š     T   Ť   U
V   W   X   Y     Z   Ž

 

 


 

 

Díl 9. – Závažná onemocnění

V posledním díle našeho minikurzu se soustředíme na první pomoc v případě některých závažných onemocnění. Ta se mohou projevit ve zcela neočekávaných situacích a ochota a rychlost může pomoci zachránit život nebo alespoň minimalizovat následky.

Bolest na hrudi – nejzávažnější příčinou je srdeční infarkt, může se jednat též o onemocnění páteře, úrazy v oblasti hrudníku, záněty dýchacích cest a plic a další.

            Příznaky a první pomoc při infarktu

  • Náhle vzniklý tlak nebo pálení za hrudní kostí, bolest se může šířit do dalších částí těla (krku, končetin, mezi lopatky, do břicha).
  • Bolesti na hrudi jsou často spojeny s dalšími příznaky, jako je dušnost, nevolnost a zvracení, úzkost, pocení, slabost.
  • Nutno zklidnit postiženého a zajistit co nejrychlejší příjezd záchranky.
  • Pokud je postižený při vědomí a špatně se mu dýchá, pomozte mu zaujmout polohu vsedě se zapřenými horními končetinami a uvolněte těsný oděv.
  • Při příznacích svědčících pro srdeční příhodu podejte postiženému léky, které má předepsané od lékaře nebo podejte 150-300 mg kyseliny acetylsalicylové (Aspirin, Acylpirin apod.)
  • Zabraňte postiženému v jakékoliv fyzické aktivitě, zůstaňte u postiženého a kontrolujte jeho stav.

Dušnost – může být způsobena např. astmatem, chronickou obstrukční plicní nemocí, srdečními potížemi atd. nebo vnějšími příčinami, jako je např. vdechnutí cizího tělesa. Někdy mohou dušnost způsobit psychické příčiny.

      Příznaky a první pomoc při dušnosti

  • Postiženému se špatně dýchá. Pak se objevuje zrychlené dýchání s nepřirozenými zvuky (vrzoty, pískoty, bublání). Později může dojít k promodrávání okrajových částí těla (rtů, nosu, tváří)
  • Pokud je postižený při vědomí, pomozte mu zaujmout úlevnou polohu – postižený sedí a má zapřené obě horní končetiny, aby došlo k zapojení pomocných dýchacích svalů.
  • Pokud má postižený pro tento případ léky předepsané od lékaře, podejte mu je.
  • Zabezpečte přísun čerstvého, ale nikoliv chladného vzduchu a uvolněte postiženému oděv.
  • Pokud nedojde k ústupu potíží během krátké doby po podání léků, volejte záchrannou službu.
  • Při rozrušení může dojít k hyperventilaci (= nadměrné a rychlé dýchání, při němž dochází k brnění prstů, jazyka, úst, celých končetin až ke křečím rukou). Důvodem je nerovnováha kyslíku a oxidu uhličitého v organismu. Nutno zklidnit postiženého, zpomalit jeho dýchání, příp. použít zpětné vdechování z igelitového sáčku, aby došlo ke zvýšení hladiny oxidu uhličitého.

Hypoglykémie – ohrožuje diabetiky a vzniká nerovnováhou koncentrace glukózy v krvi s množstvím inzulinu.

      Příznaky a první pomoc při hypoglykémii

  • Prvotními příznaky je nevolnost a zmatenost, která může mít podobu agresivity. Pokud nedojde k léčbě v této fázi, stav se prohlubuje až do bezvědomí. Postižený bývá opocený a může zrychleně dýchat.
  • Postiženému podejte cukr v jakékoliv podobě – hroznový cukr, silně oslazený nápoj, limonáda apod.
  • Pokud u postiženého došlo k poruše vědomí (malátnost, dezorientace, slabost) a nejste si jistí, že je schopen přijmout cukr ústy, rozhodněte se podle toho, zda je schopen udržet skleničku a sám vypít její obsah. Pokud ne, nepodávejte nic ústy.
  • Pokud není schopen postižený přijmout cukr nebo se jeho stav nelepší, volejte ihned záchrannou službu.
  • Pokud má postižený domácí glukometr, měla by se hodnota pohybovat mezi cca 4,5 – 6,2 mmol/l.

 

Zapamatujte si: Lhostejnost, nezájem, nečinnost a strachjsou největší nepřátelé předlékařské první pomoci. Naopak ochota, dvě ruce a trocha znalostí pomáhají zachraňovat zdraví a životy.

Náš tip: Pokud budete dávat první pomoc člověku v nouzi, ať už z důvodu závažného úrazu nebo nemoci, dohlížejte na postiženého až do předání profesionálům. A pokud v jeho stavu dojde ke změnám ještě než dorazí záchranka, neváhejte znovu kontaktovat operátora/ku na záchranné lince, pomohou Vám nastalou situaci řešit.

Příště nás čeká: o p a k o v á n í

 


 

 

Díl 8. – Podchlazení

Pokles centrální tělesné teploty a postupný útlum vědomí, dýchání a oběhu, to jsou projevy podchlazení. Vznik podchlazení (hypotermie) závisí na okolní teplotě, délce působení chladu a kvalitě oblečení. Nemusí mrznout, stačí chladno, přičemž situaci zhoršuje vítr. Snadněji dojde k podchlazení u dětí, starších lidí, zraněných nebo intoxikovaných, např. alkoholem.

Jak na první pomoc?

  • Na postiženého hlasitě promluvte a jemně mu zatřeste rameny.
  • Pokud postižený nereaguje, zprůchodněte dýchací cesty záklonem hlavy a zvednutím brady vzhůru.

Postižený nedýchá normálně

  • Zavolejte 155 a zahajte resuscitaci dle dílu Bezvědomí.

Postižený nereaguje, je na pohmat studený a normálně dýchá

  • Volejte okamžitě 155, tento stav je kritický.
  • Udržujte dýchajícímu pacientovi volné dýchací cesty a dýchání kontrolujte.
  • Zabraňte dalším únikům tepla přikrytím – nejlépe izotermickou fólií a dekou, pokud možno postiženého izolujte od země.
  • S postiženým pohybujte jen minimálně.

Postižený je při vědomí, je studený a spavý, vykazuje známky únavy a netřese se

  • Urychleně zabraňte dalším ztrátám tepla.
  • Izolujte postiženého od země a přikryjte ho izotermickou fólií a dekou včetně hlavy.
  • Volejte 155.
  • Při dostupnosti teplého úkrytu přemístěte postiženého, svlečte mokré oblečení a zahajte aktivní ohřívání (teplé přikrývky, termofor, pet lahve s teplou vodou atd.) Pozor: zdroje tepla přikládejte na trup a nikdy na holou kůži.
  • Pokud je postižený schopen polykat, podávejte mu teplé, sladké nápoje.

Postižený je při vědomí a nekontrolovatelně se třese

  • V teplém úkrytu postiženého svlečte a zabalte do suchého oblečení a přikrývek.
  • Podávejte mu teplé a sladké nápoje.
  • Pokud nedojde ke zhoršení stavu, není třeba volat záchranku.

První pomoc při omrzlinách

  • Omrzliny (lokální postižení kůže a podkožních tkání) vznikají na okrajových částech těla. Zpočátku je tkáň chladná, bledá, necitlivá.
  • Nejdříve poskytněte postiženému 1. pomoc při podchlazení.
  • Pokuste se o ohřátí omrzlin vlastním tělem (nejteplejšími místy jsou podpaží, třísla, trup), s končetinami postiženého lze cvičit, s prsty hýbat. Postiženou část netřete!

 

Pokud se do 10 minut nevrátí citlivost (pálení, bolení), zvolte další postup:

  • Najděte teplý úkryt.
  • Sejměte prstýnky, hodinky, náramky.
  • Koupejte postiženou končetinu v teplé lázní 37 - 39°C, ideálně s dezinfekcí, po dobu 30 – 60 min.
  • Pozor! Návrat citlivosti je bolestivý.
  • Puchýře nepropichujte, přikládejte měkké a sterilní obvazy.
  • Vyhledejte lékaře.

 

Zapamatujte si: Pokles centrální tělesné teploty nelze změřit normálním teploměrem. Závažnost podchlazení lze odhadovat na základě základních funkcí a reakcí postiženého.

 

Náš tip: Sundat mokré oblečení je důležité, ale jen v teplém úkrytu. V otevřeném terénu je lepší postiženého zabalit do dostatečně velké izotermické fólie a dokonale izolovat od okolí (deky, spací pytel, pokrývka hlavy atd.)

 

Příště nás čekají: závažná onemocnění

 


 

 

Díl 7. - Úrazy elektrickým proudem

Úrazy elektrickým proudem vznikají v důsledku kontaktu s elektrickým vedením pod napětím, výboje či krokového napětí v případě vysokého napětí nebo při zásahu bleskem.

Znáte základní pravidla prevence?

  • Nikdy nepoužívejte vadné spotřebiče
  • Pokud máte děti, používejte krytky elektrických zásuvek
  • Dbejte na to, aby byly všechny dráty pod napětím zaizolované
  • Nepřelézejte vagóny pod elektrickými dráty
  • Nepřibližujte se ke spadlému vedení
  • V případě blížící se bouřky, opusťte nebezpečná místa (vysoké stromy, malé jeskyně, převisy, vrcholy)
Co hrozí při zásahu elektrickým proudem?

Zasažení elektrickým proudem (o nízkém napětí)

  • Vznik křečí končetinového svalstva
  • Poruchy vědomí
  • Poruchy srdečního rytmu 
  • Lokální popáleniny
  • Postižený není schopen se uvolnit z kontaktu se zdrojem elektrického proudu

Zasažení elektrickým proudem (o vysokém napětí)

  • Hrozí při pouhém přiblížení k vodiči na několik metrů
  • Rozsáhlé popáleniny a další těžká poranění

Zasažení bleskem

  • Rozmanité příznaky (slepota, protržení bubínku, ztráta citlivosti končetin, popáleniny od kovových předmětů, srdeční zástava)
  • V důsledky tlakové vlny pády nebo zasažení padajícími předměty
  • Lichtenbergovy obrazce na kůži (paprsky podobné mrazivým obrazcům na okenní tabulce)
Jak na první pomoc?
  • Přerušte kontakt postiženého se zdrojem elektrického proudu (vypněte spotřebič, vyjměte pojistky nebo přerušte kontakt pomocí nevodivého předmětu).
  • V případě zásahu elektrickým proudem o vysokém napětí se nepřibližujte k postiženému, dokud si nejste jisti, že je to bezpečné.
  • Při bezvědomí zahajte první pomoc dle dílu „Bezvědomí“.
  • Při vzniku popálenin postupujte dle dílu „Popáleniny“ (popálenina viditelná navenek neodpovídá rozsahu pod kůží).
  • Při vzniku úrazu postupujte dle dílu „Úrazy“.
  • Postiženého pravidelně sledujte. Elektrický proud může způsobit poruchy srdečního rytmu, které se mohou projevit až po několika hodinách. Vždy vyhledejte lékaře.
  • Volejte 155 v případě nevolnosti postiženého, bušení srdce či poruch vědomí.

Zapamatujte si: V otevřené krajině si za bouřky nikdy nelehejte na zem. Nejbezpečnější polohou je dřep – minimální kontakt se zemí, zavřete oči a zakryjte si uši. Ve skupině udržujte rozestupy min. 5 metrů.

Náš tip: V případě zasažení bleskem poskytněte první pomoc nejdříve těm, kteří jsou v bezvědomí a nedýchají. Nepřímá masáž srdce u zasažených bleskem má vyšší úspěšnost než u jiných zástav srdeční činnosti!

Příště nás čeká: první pomoc při podchlazení

 


 

 

Díl 6. - Otrava

Otrava neboli intoxikace může vzniknout vdechnutím škodlivé látky (např. oxid uhelnatý), požitím ústy (saponáty, rostliny, léky), vstřebáním přes kůži (louhy), kousnutím jedovatým hadem nebo členovcem

Jak na první pomoc?

  • Nepřetržitá telefonická konzultace toxikologického informačního střediska (TIS) na číslech 224 91 92 93 nebo 224 91 54 02. Více info na http://www.tis-cz.cz

Na TIS se volající dozví o nebezpečí, které dávka pro postiženého představuje, jaké zákroky je potřeba v rámci první pomoci provést, čeho se naopak zachránce nesmí dopustit, jaké jsou komplikace, které pacientovi hrozí. Situace je zhodnocena a na základě konkrétních okolností pracovník TIS doporučí volajícímu, co je třeba pro postiženého nadále zajistit (převoz do nemocnice, návštěvu odborného lékaře, přivolání posádky RZP apod.)

První pomoc při vdechnutí jedovaté látky

  • Zajištění dostatečného množství čerstvého vzduchu
  • Postižený se co nejrychleji musí dostat ze zamořeného prostředí
  • Zachránce musí dbát na vlastní bezpečnost (případně použít ochranné pomůcky) a urychleně volat 155

První pomoc při požití jedovaté látky

  • Vyvolat zvracení má smysl pouze do 1 hodiny od požití a pouze po konzultaci s lékařem či TIS.
  • Na doporučení TIS se podává 3-10 tbl aktivního uhlí, při vypití saponátu SAAB simplex nebo Espumisan.
  • U kyselin, louhů, petroleje a leštěnky na nábytek je vyvolání zvracení zakázáno, podejte sklenici vody nebo čaje.
  • Při požití Fridexu nebo methanolu podejte dospělým co nejdříve 150-200ml 40% destilátu (vodka nebo koňak). V případě poruchy vědomí nepodávejte nic ústy, uložte postiženého do zotavovací polohy a volejte 155.

První pomoc při zasažení kůže a sliznic

  • Postižené místo oplachujte 15 minut velkým množstvím vody (pozor na kontaminaci míst nezasažených)
  • Při rozsáhlém postižení, postižení obličeje, dýchacích cest volejte 155
  • Po zasažení oka vždy vyhledejte očního lékaře.

První pomoc při kousnutí jedovatým živočichem

  • Postiženého uložte do vodorovné polohy
  • Chlaďte místo studeným obkladem
  • Postiženou končetinu znehybněte elastickým obinadlem
  • Postižený musí omezit pohyb, aby zpomalil vstřebávání jedu do organismu
  • Jde o čas, volejte 155

 

Zapamatujte si: Prevence je základ. Skladujte chemikálie (čistící prostředky, hnojiva, léky) v originálních obalech a mimo dosah dětí. Sbírejte jen houby, které bezpečně znáte, příp. se poraďte s mykologem. Pro práci s chemikáliemi používejte ochranné prostředky (rukavice, brýle). V místech s výskytem jedovatých hadů noste kotníčkovou obuv a neopouštějte značené cesty.

Náš tip: Pro případ otravy mějte v domácnosti připravené aktivní uhlí v ideálním množství 1 balení/1 dítě (Carbosorb, Carbotox) a protipěnivý prostředek (SAAB simplex, Lefotox nebo Espumisan)

 

Příště nás čeká: první pomoc při úrazu elektrickým proudem

 


 

 

Díl 5. – Popáleniny

Popáleniny patří k nejbolestivějším zraněním. Jejich léčba bývá dlouhodobá, komplikovaná, často s trvalými následky. Na druhou stranu nové lékařské objevy přinášejí obrovský pokrok a lékaři z popáleninových center dokáží často „zázraky“. Než se k nim postižený dostane, je potřeba mu zajistit rychlou a správnou první pomoc.

Jak na to?

  • Přerušte účinek tepla. Pokud se jedná o hořící oděv, nejlépe se hasí válením po zemi nebo kabátem či pokrývkou. Při opaření sundejte oděv co nejrychleji, nestrhávejte však části pevně lnoucí k tělu.
  • Chlaďte postižená místa, nejlépe tekoucí vodou. Popáleniny malého rozsahu chlaďte do úlevy od bolesti, popáleniny většího rozsahu chlaďte jen krátce a jednorázově, hrozí riziko podchlazení.
  • Sejměte náramky, prsteny, náušnice, piercing a další předměty zadržující teplo.
  • Ochlazené popálené plochy překryjte sterilním krytím.
  • Pokud se jedná o rozsáhlé popáleniny nebo popáleniny 3. stupně, volejte 155.
  • Kontrolujte stav vědomí do příjezdu záchranářů.
  • Pokud popálený nedýchá, zahajte resuscitaci.

3 stupně popálenin:

  1. stupeň – povrchní poranění kůže, vyznačuje se zarudnutím a bolestí, hojí se bez jizev
  2. stupeň – poškození kůže a části podkoží, vyznačuje se vznikem puchýřů, bolestivostí, kůže je vlhká
  3. stupeň – poškození celé vrstvy kůže a podkoží, vyznačuje se nápadně bledou barvou, kůže je suchá, často bez bolesti z důvodu poškození nervových zakončení

Nebezpečné je popálení dýchacích cest a vdechování zplodin hoření.

Odhadněte velikost popálené plochy podle pravidla dlaně:

  • velikost dlaně popáleného se sevřenými prsty představuje cca 1% jeho celkového tělesného povrchu
  • za závažné považujeme popáleniny s rozsahem >15%tělesného povrchu u dospělého a 5% tělesného povrchu dětí a všechny hluboké popáleniny

 

Zapamatujte si: závažnépopáleniny nikdy ničím nemažte. Krémy a masti jsou většinou určeny pro léčbu popálenin, nikoliv pro první pomoc.

Náš tip: proud vody nesměřujte přímo do popálenin, působili byste popálenému velkou bolest, nechte vodu stékat z nepopáleného místa. Pokud budete chladit ledem, vždy jej zabalte do utěrky apod.

Příště nás čeká: první pomoc při otravě

 


 

 

Díl 4. – Úraz

Začneme tím, čím jsme minule končili a co je potřeba neustále opakovat: dbejte na vlastní bezpečnost a zhodnoťte riziko pro sebe, zraněného i ostatní. Pozor na dopravní provoz, únik plynu nebo zamoření jedovatými látkami, požár, elektrický proud, neznámé vodní plochy apod.

Jak na první pomoc při úraze?

U zraněného zjistěte, zda

  • masivně krvácí (pokud ano, postupujte dle dílu 3)
  • je v bezvědomí a nedýchá (pokud ano, postupujte dle dílu 1 a 2)

Pokud je zraněný v bezvědomí a dýchá

  • normálně jej položte na záda

Pokud má zraněný zachovány životní funkce (je při vědomí a dýchá)

  • pomozte mu zaujmout tzv. úlevnou polohu, ve které se cítí nejlépe

Vždy zajistěte zraněnému teplo (podložku a přikrývku, vhodné doplnit izotermickou fólií)

Volejte linku 155

Poranění hlavy (nebezpečí poruch vědomí, bezvědomí, obstrukce dýchacích cest)

  • zprůchodněte dýchací cesty a pravidelně kontrolujte dýchání zraněného

Poranění hrudníku (nebezpečí dechové nedostatečnosti, rozvoj šokového stavu)

  • Polohu pokud možno neměňte, masivní krvácení zastavte přímým tlakem, otevřená nekrvácející poranění nepřekrývejte, cizí tělesa nevytahujte

Poranění břicha (nebezpečí masivního krvácení a rozvoj šoku)

  • Pomozte zraněnému zaujmout pro něho vyhovující polohu, cizí předměty nevytahujte, vyhřezlé orgány nevpravujte zpět, pouze překryjte vlhkou gázou nebo utěrkami, povlečením atd.

Poranění pánve (nebezpečí masivního krvácení)

  • Nezvedejte zraněnému dolní končetiny a nehýbejte s ním

Poranění páteře (projevuje se bolestí v postižené oblasti, při poranění míchy výpadky citlivosti, mravenčení, brnění končetin, poruchy hybnosti)

  • Zprůchodněte dýchací cesty a pravidelně kontrolujte dýchání zraněného, zbytečně zraněného nepřenášejte ani s ním nehýbejte

Poranění končetin (nebezpečí krevní ztráty, poškození cév a nervů)

  • Zastavte krvácení, kryjte otevřené rány, nepřirozené postavení končetin nenapravujte, nemanipulujte se zraněným. Můžete chladit postižené oblasti ledem, nepřikládejte led přímo na kůži.

Amputace (nebezpečí masivního krvácení a trvalé ztráty končetiny)

  • Prioritou je zástava krvácení. Pahýl pokud možno překryjte sterilním obvazem. Amputovanou část opláchněte proudem vody a vložte do igelitového sáčku, ten dejte do nádoby se studenou vodou a kousky ledu.

Zapamatujte si: pokud jste byli svědky úrazu, popište operátorovi tísňové linky, jak přesně k úrazu došlo.

Náš tip: nezapomínejte na zajištění tepelného komfortu pro zraněného – nejlepší je uložit jej na podložku a přikrýt pokrývkou, v ideálním případě použijte též izotermickou fólii.

Příště nás čeká: první pomoc při popálení

 


 

 

Díl 3. – Krvácení

Masivní krvácení je potřeba co nejrychleji zastavit či alespoň omezit. Nejefektivnější metodou je stlačit krvácející ránu. Pokud je to možné, použijte vždy gumové rukavice (např. z autolékárničky)

Jak na to?

  • Pevně tlačte prsty (optimálně s obvazem či jinou tkaninou, abyste zamezili klouzání) na krvácející místo přímo v ráně.
  • Poraněného opatrně položte na zem a zajistěte mu tepelný komfort.
  • Urychleně kontaktujte záchrannou linku a krvácející místo stlačujte až do příjezdu záchranářů.

Školení záchranáři mohou nahradit přímý tlak vlastních rukou tlakovým obvazem. Provádí se přiložením originálně smotaného obvazu vyjmutého z obalu a pevným zafixováním obinadlem nebo šátkem.

Kdy použít zaškrcovadlo?

Zaškrcovadlo (turniket) se používá pouze na končetiny, a to v mezních situacích, kdy nelze přímým tlakem zastavit masivní krvácení (např. při amputaci). Pro správné provedení je nutný nácvik a patří pouze do rukou proškolených zachránců. Zaškrcovadlo se vytváří z pevného materiálu (šátku nebo opasku). Optimální šířka alespoň 5 cm. Zaškrcenou končetinu je třeba znehybnit a zapsat si čas zaškrcení.

Vnitřní krvácení

Na vnitřní krvácení lze usuzovat při zraněních způsobených velkou energií a při přímém násilí na trup (dopravní nehody, pády z výšek, přimáčknutí těžkým předmětem). Nelze spolehlivě rozpoznat, avšak postižený vykazuje známky šoku: je bledý, studeně opocený, rychle a mělce dýchá, má zrychlený puls, je neklidný nebo v bezvědomí.

  • Zraněného uložte na záda, nejlépe rovnou na podložku. Pokud nemůže ležet na zádech, zajistěte mu vyhovující polohu. Dbejte, aby měl průchodné dýchací cesty a dostatečně dýchal.
  • Zajistěte zraněnému teplo (izolujte od země, přikryjte dekou nebo kabátem apod.)
  • Co nejrychleji volejte 155.

Zapamatujte si: Přímý kontakt s krví je rizikový z důvodu přenosu infekčních chorob. Pokud je to možné, použijte gumové rukavice nebo alespoň mikroténové sáčky.

Náš tip: Při poskytování první pomoci (zvláště na místě, kde došlo k úrazu) se vždy ujistěte, že vám ani ostatním nehrozí žádné další nebezpečí!

Příště nás čeká: První pomoc při úrazu.

 


 

Díl 2. - Resuscitace (oživování)

Pokud je pacient v bezvědomí a nedýchá nebo nedýchá normálně, zkuste mu vleže na zádech zaklonit hlavu. Když se ani poté nerozdýchá, zahajte oživování – resuscitaci. U dospělých se provádí nepřímá srdeční masáž, u dětí se střídá umělé dýchání a srdeční masáž.

Jak na to?

U dospělých
Postiženého uložte na záda na rovnou tvrdou podložku (podlaha, silnice) a poklekněte vedle něho.

  • Umístěte zápěstní část dlaně jedné ruky na střed hrudníku postiženého. Druhou ruku přiložte shora a propleťte prsty obou rukou. Obě ruce propněte v loktech.
  • Začněte rytmicky stlačovat hrudník do hloubky 5 – 6 cm frekvencí 100 až 120x/min.
  • Po každém stlačení hrudník úplně uvolněte.

Pozn.: Provádění resuscitace u dospělých střídáním srdeční masáže s umělým dýcháním (v poměru 30 stlačení a 2 vdechy) je doporučeno pro vyškolené zachránce.

U dětí

  • Resuscitaci dítěte zahajte provedením 5ti umělých vdechů (mělčí vdechy, možno dýchat zároveň do úst i nosu). Cílem je viditelné zvednutí hrudníku.
  • Pokračujte stlačováním hrudníku v dolní polovině hrudní kosti (30x), frekvencí 100-120x za minutu. Hloubka stlačení alespoň 1/3 předozadního průměru hrudníku. Masáž u dětí do jednoho roku se provádí pouze ukazovákem a prostředníkem, u batolat a předškoláků 1 rukou, u větších dětí oběma rukama.
  • Dále se střídá 2x vdech a 30x stlačení.

Resuscitaci provádějte do okamžiku, kdy:

  • postiženého převezmou záchranáři
  • budete vystřídání dalším dobrovolníkem
  • se postižený začne probouzet nebo bránit
  • budete zcela vyčerpaní

 

Zapamatujte si: pokud jste sám/sama, volejte tísňovou linku ihned, jak zjistíte bezvědomí u dospělého, jedná-li se o dítě, nejdřív provádějte 1 minutu resuscitaci, pak volejte 155 a poté pokračujte v resuscitaci.

Tolik dnešní teorie. Náš tip: zopakujte si rozdíly mezi resuscitací u dospělých a u dětí.

Příště nás čeká: zástava krvácení

 


 

Díl 1. - První pomoc při bezvědomí

Bezvědomí zahrnuje kompletní nebo částečnou ztrátu schopnosti vnímat a reagovat na vnější podněty. Hluboké déle trvající bezvědomí se nazývá kóma. Omdlení následkem poklesu krevního tlaku a snížení přísunu kyslíku do mozku je příkladem dočasné ztráty vědomí.

Co musíte zjistit?

  1. Vědomí či bezvědomí. Mluvte na postiženého, abyste zjistili, jestli reaguje. Pokud nereaguje, jemně s ním zatřeste nebo ho štípněte a znovu na něho promluvte. Pokud pacient leží na břiše, otočte ho na záda (klekněte si vedle něj, pod bližším stehnem ho uchopte za vzdálenější stehno a druhou rukou za bližší rameno a pomalu a šetrně otočte směrem od sebe).
  2. Dýchání. Přiložte dlaň, tvář nebo ucho před ústa a nos postiženého. Pokud necítíte proud vydechovaného vzduchu a nevidíte pohyb hrudníku, pacient nedýchá.
    V takovém případě mu zakloňte hlavu (uvolníte tím kořen jazyka, který brání v proudění vzduchu do plic). Zkontrolujte, zda pacient nemá něco v dutině ústní a hlavu ničím nepodkládejte!

Pokud pacient dýchá, uložte jej do zotavovací polohy se záklonem hlavy (zotavovací poloha je jakákoliv poloha na boku, z níž není snadné se překulit na záda. Smyslem je zbránit zapadnutí jazyka a vdechnutí zvratků).

  1. Přivolání záchranky. Zavolejte na číslo záchranné služby 155 nebo tím ještě lépe hned na začátku někoho pověřte.

Zapamatujte si:

Když je pacient v bezvědomí a dýchá, uložte jej do zotavovací polohy na boku. Pokud je v bezvědomí a nedýchá nebo nedýchá normálně, zkuste mu vleže na zádech zaklonit hlavu. Když se ani poté pacient nerozdýchá, zahajte oživování – resuscitaci (viz další díl Kurzu).

Jak uložit pacienta do zotavovací polohy:

  • poklekněte vedle pacienta
  • natáhněte bližší paži pacienta do nízkého upažení
  • položte vzdálenější ruku pacienta na jeho bližší tvář
  • ohněte vzdálenější dolní končetinu v koleni do ostrého úhlu
  • tlakem na toto koleno směrem k sobě přetočte pacienta na bok
  • zakloňte hlavu pacienta – slouží k uvolnění dýchacích cest
  • natočte hlavu pacienta tak, aby ústa směřovala k zemi – zabráníte tak vdechnutí zvratků
  • kontrolujte dýchání

Tolik dnešní teorie. Náš tip: zopakujte si základní pravidla z lekce 1 a vyzkoušejte si na dobrovolníkovi otočení z břicha na záda a uložení do zotavovací polohy.

Příště nás čeká: resuscitace