Děti v pozdějším věku? Výchovu zvládnete s větším klidem

Text: Renata Pavlíčková

Až na jaře ožijí parky a pískoviště, můžete postřehnout, že maminky většinou nejsou dívky po dvacítce. Ale možná vám to ani nepřijde, protože i když statistiky hovoří jasně o zvyšujícím se věku rodiček, maminky vypadají výborně a jsou nabité energií.

Trend odkládaného a pozdějšího mateřství je patrný ve vyspělých státech po celém světě. Sociologové, psychologové a další odborníci zkoumají příčiny i důsledky tohoto jevu, lékaři někdy varovně zdvíhají prst a upozorňují na možná rizika pro dítě i matku.

Jednu skupinu „starších“ maminek představují ženy, které dlouho nemohly otěhotnět, až se to podařilo uměle. Druhou velkou skupinu pak tvoří ženy, které se vědomě rozhodnou počít své první dítě po 35. roku věku a ty, jež si po čtyřicítce pořídí další dítě. To první už dorůstá a ony se cítí fyzicky i psychicky v takové kondici, že zatouží zopakovat si to nejkrásnější, co v životě zažily.

Vždycky jsem věděla, že dítě rozhodně chci, ale mám skvělou práci, která mě baví, a nějak se to pořád nehodilo,“ říká devětatřicetiletá marketingová manažerka nadnárodní korporace Jolana, které se na podzim narodila dcera Marie. „Je pravda, že po pětatřicítce byly myšlenky na mateřství stále častější a docela jsem se začala rozhlížet po svém okolí. Doma i v zahraničí, kam často služebně cestuji, jsem zjišťovala, v kolika letech měly kamarádky a kolegyně své první dítě. A zjistila jsem, že na tom nejsem tak špatně. Pravda je, že si mateřství velmi užívám a chceme s partnerem co nejdříve ještě jedno miminko,“ dodává Jolana a vystihuje mimoděk to, co prožívá mnoho současných žen. Nejprve si chtějí vybudovat kariéru, a proto přivádějí první dítě na svět o dost později než generace jejich matek.

Jiný pohled nabízí pětačtyřicetiletá Hana, které se čtvrté dítě, syn Jakub, narodilo na začátku nového roku a která má již tři děti ve věku 18, 14 a 12 let: „Už ani nevím, kdo to doma vyslovil poprvé, ale dá se říci, že to u nás bylo takové kolektivní rozhodnutí. Jediný, kdo byl trošku na vážkách, byl manžel, ale teď je taky rád. Těhotenství proběhlo bez nejmenšího zádrhele, Jakoubek je zdravý a já jsem ještě pořád v euforii. Vím, že to se čtyřmi dětmi jednoduché nebude, ale jsem moc šťastná.“

Zkušenosti těchto dvou maminek nejsou dnes nijak výjimečné. Dobrou zprávou určitě je také to, že díky dobrému zdravotnímu stavu a kondici žen a také vysoké úrovni péče o těhotné se nezhoršují statistiky porodních komplikací a zdravotních potíží miminek.

Podle údajů Českého statistického úřadu překročil v roce 2016 průměrný věk rodiček hranici 30 let. Nárůst se nezastavil, avšak je mnohem pozvolnější, než tomu bylo v 90. letech minulého století. Naopak od konce druhé světové války až do 80. let 20. století se orůměrný věk rodiček snižoval, rekordní byl rok 1984, kdy průměr činil 24,6 roku.

Pak už se naše země pomalu přidala k tzv. 2. demografickému přechodu, který v západní Evropě začal již 60. v letech a trval asi 20 let. U nás byl výrazně opožděn, protože za minulého režimu ženy z nedostatku možností k seberealizaci, podnikání či cestování mnohem dříve zakládaly rodinu.

Společenské změny po roce 1989 však 2. demografický přechod u nás urychlily. Vedlo to nejen ke zvyšování věku rodiček, ale také k výraznému snížení porodnosti, jemuž dnes čelí většina vyspělých států.

Ale abychom nekončili pesimisticky, přidejme na závěr vybraná data z výzkumu dánských vědců zveřejněném v časopise European Journal of Developmental Psychology:

  • Maminky ve věku 30+ jsou při výchově vyrovnanější a klidnější, málokdy používají fyzické tresty, neztrácejí nervy a nezvyšují tolik hlas v porovnání s mladšími maminkami.
  • Děti těchto maminek jsou před nástupem do puberty sociálně i emočně vyspělejší než děti výrazně mladších maminek.