logopedie-banner-jpg-preview

Nejčastější logopedické otázky

 

 

Ve spolupráci s paní Mgr. Irenou Šáchovou jsme vytvořili článek, který vám odpoví na vaše nejčastější otázky ohledně logopedie. 

 

  1. Od kolika let může docházet dítě na logopedii?
  2. Jak často musí dítě na logopedii docházet?
  3. Jak je to s přítomností rodičů u logopedického sezení (prosím kdyžtak o lepší definici otázky)?
  4. Jak často procvičovat doma?
  5. Jak ovlivnila nynější situace (COVID-19) logopedické sezení? Jaké jsou alternativy?

 

1. Od kolika let může docházet dítě na logopedii?

Tato otázka není vůbec jednoduchá a odpověď na ni bude znít mnohoznačně. V ordinacích klinických logopedů se můžete setkat s velmi rozmanitou klientelou, od čerstvě narozených miminek až po seniory. Před třetím rokem života dítěte je obvykle logopedická péče doporučena rizikovým dětem, které mají např. vrozené vývojové vady, tělesná či smyslová postižení, kombinovaná postižení, rozštěpové vady, mají diagnostikovanou poruchu autistického spektra apod. V raných stádiích dětského života dokáže klinický logoped pomoci s problematickým sáním a polykáním dítěte. Poradí, pakliže se nedaří přechod z tekuté na pevnou stravu, jestliže má dítě tendenci městnat stravu v ústech, nadměrně sliní, nechce si nechat vyčistit zuby, nedaří se naučit dítě smrkat.

Až do třetího roku věku by neměli se zahájením logopedické péče otálet rodiče dítěte, které před třetím rokem věku, nemluví, příp. užívá pouze několik citoslovcí, nespojuje do vět. S pravidelnou logopedickou péčí u zdravých, fyziologicky se vyvíjejících dětí se obvykle začíná až po třetím roce věku, kdy je dítě již natolik psychomotoricky vyzrálé, že je schopné se koncentrovat na daný úkol. Nejčastěji se jedná o nápravu artikulačních obtíží. Stále častěji se však setkáváme v ordinacích i s opožděným vývojem řeči a dysfatickými obtížemi (neurovývojová porucha, dítě obtížně sestavuje větu, má problém s časoprostorovou orientací atd.)

Obecně lze konstatovat že, je lépe absolvovat konzultaci u klinického logopeda spíše dříve než až např. v šesti letech věku dítěte. Tehdy může být už pozdě a řečová porucha může negativně ovlivnit výsledky dítěte ve školním prostředí.

 

2. Jak často musí dítě na logopedii docházet?

Četnost návštěv dítěte na logopedii je individuální. Časový interval se obvykle odvíjí od diagnózy dítěte. U poruch výslovnosti jsou obvyklé návštěvy jednou za 3-4 týdny. Těžiště práce spočívá v domácí přípravě, pro kterou logoped rodiče zaškolí. U závažnějších diagnóz není výjimkou návštěva jednou za týden. Při intenzívní terapii koktavosti může být docházka i každodenní.

 

3. Mohou být rodiče přítomní při logopedické konzultaci?

Přítomnost rodičů při logopedickém sezení je čistě individuální záležitostí a je zcela v kompetenci logopeda. Jsou děti, které lépe spolupracují s logopedem bez přítomnosti svého rodiče. Záleží na individuální domluvě logopeda s rodičem. Po skončení konzultace je poté vhodné rodiče informovat o jejím průběhu a seznámit jej s novými terapeutickými postupy a zadat stěžejní domácí práci. Se staršími dětmi, respektive mladistvými, se lze na přítomnosti rodiče v ordinaci domluvit.

4. Jak často procvičovat doma?

Hovoříme-li o klasickém procvičování výslovnosti, je vhodnější procvičovat často a krátce, tedy věnovat mu 3-5 minut několikrát denně. V tu chvíli bude procvičování hlásky výrazně efektivnější a úspěšnější. A její fixace a automatizace do běžné řeči bude probíhat plynuleji a rychleji.  Domácí trénink by měl probíhat nenásilně a hravou formou. Malé dítě se dokáže soustředit pouze chvilkově, je tedy třeba pro nácvik hlásek vystihnout okamžiky, kdy je svěží a neunavené a ochotné ke spolupráci. Díky vhodné motivaci k nácviku lze pokrok ještě znásobit. Vhodné je k tréninku využívat velké zrcadlo, které dítěti poskytuje optickou kontrolu vlastních mluvidel.

5. Jak ovlivnila nynější situace (COVID-19) logopedické sezení? Jaké jsou alternativy?

Jednoznačně zcela zásadně. Většina ordinací klinické logopedie vzhledem k opatřením souvisejícím s nákazou COVID -19 omezila či zastavila v polovině března 2020 provoz. Zdravotní pojišťovny pružně na nově vzniklou situaci zareagovaly a začaly ze zdravotního pojištění proplácet terapii prostřednictvím moderních technologií – počítače, tabletu, chytrých telefonů.

Pro většinu klinických logopedů byl tento způsob provozování své praxe zcela nový. Asociace klinických logopedů ČR informovala své členy o možných digitálních technologiích, jejichž prostřednictvím lze telelogopedii poskytovat. Začali jsme využívat především aplikaci Videodoktor, Messenger, WhatsApp, Zoom aj. Některé kolegyně preferují více telefonické konzultace a e-mailovou korespondenci. Množství rodičů začalo své děti a terapeutickou práci s nimi nahrávat a posílat videa. Tato poté on-line konzultujeme a procházíme krok za krokem a vymýšlíme, kterak zlepšit určité postupy a komunikační strategie. Pro mnohé děti i rodiče je videoterapie velkým přínosem.  Rodiče si pochvalují, že nemusejí cestovat za svým logopedem, dítě je v přirozeném prostředí svého domova, kontinuita péče je zachována, pro některé je práce před monitorem zpestřením „nudného“ života v karanténě. I za takto krátký čas hodnotíme tento způsob terapie jako přínosný. S odstupem času lze říct, že on-line logopedické konzultace nejsou vhodné pro všechny děti, záleží též na diagnóze. Některé děti však dokázaly při videokonzultacích příjemně překvapit. Doba soustředění se s přibývajícím množstvím konzultací u mnoha dětí výrazně prodloužila, trénink se zefektivnil. Pro logopeda samotného je on-line konzultace výrazně náročnější na přípravu než práce v ordinaci. Je třeba dítě zaujmout a jeho pozornost udržet co nejdéle, sociální kontakt je omezený, tělesný neexistující. Zpětná vazba je často omezená, připojení občas kolísá, počítač šumí, dítě občas zmáčkne nějaké tlačítko a spojení se zcela přeruší. Rozpoznat správnou artikulaci sykavek je téměř nemožné…

Ale stojí to za to. Víme o sobě a zůstáváme ve spojení.

Děkujeme za pozornost.