Stanovisko VoZP k úvahám o fúzi se ZP MV

Vojenská se jednáním o fúzi nebrání, musel by však být zachován významný vliv armády

Po relativní stabilizaci systému veřejného zdravotního pojištění, kterou umožnila nedávná krizová opatření vlády a Ministerstva zdravotnictví (předsunutá platba za státní pojištěnce, mimořádné přerozdělení pojistného) musí přijít na řadu hlubší systémové změny, jež dlouhodobě zajistí udržitelné financování českého zdravotnictví. V souvislosti s tím znovu vyvstává otázka, zda a jak optimalizovat také počet zdravotních pojišťoven.

V uplynulých letech různí politici opakovaně zmiňovali možnost sloučení Vojenské zdravotní pojišťovny ČR (VoZP) a Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR (ZP MV). Generální ředitel VoZP a představitelé její Správní rady v reakci na tyto úvahy vyzvali již v roce 2024 své protějšky ze ZP MV k jednání o případných výhodách a úskalích takové fúze. Tyto kontakty nicméně nevedly k žádné konkrétnější dohodě, a to mimo jiné proto, že systém veřejného zdravotního pojištění se ocitl v hlubokém deficitu a pojišťovny musely řešit akutní problémy s tím spojené.

S postupnou finanční stabilizací veřejného zdravotnictví však úvahy o případné fúzi opět ožívají. Předpokladem pro zahájení jednání je však souhlasné stanovisko správních rad dotčených pojišťoven. „Má-li se do budoucna v Česku snížit počet zdravotních pojišťoven, pak dává jistou logiku spojení těch, které v 90. letech minulého století vznikly při silových resortech a dodnes jsou s nimi úzce propojeny,“ uvádí generální ředitel VoZP Josef Diessl a připomíná, že v případě Vojenské to byla právě armáda, která v čerstvě osamostatněné České republice chtěla mít pojišťovnu pro své příslušníky a jejich blízké. „Fúzí by vznikl subjekt s více než dvěma miliony pojištěnců, který by měl výrazně větší sílu při vyjednáváních s poskytovateli o úhradách a mohl sehrát významnou roli v utváření moderního a udržitelného systému financování zdravotní péče. Zásadní však je, aby si i v něm Armáda ČR udržela významný vliv,“ dodává Diessl.

Slučovat zdravotní pojišťovny má přitom smysl pouze v situaci, kdy jsou k dispozici dostatečné finanční rezervy, které pokryjí závazky, a také záruky, jež zabezpečí stabilitu nově vzniklého subjektu. „Nesmí se za žádnou cenu stát, že fúze ohrozí financování zdravotní péče pojištěnců. Neobešla by se proto bez jednoznačných garancí státu, které takovému černému scénáři předejdou,“ zdůrazňuje generální ředitel.

A upozorňuje i na negativa, která by proces slučování dvou zavedených zdravotních pojišťoven nutně mělo. Především to je náročnost a délka celého procesu a vysoké finanční náklady.

„Bylo by naivní si myslet, že jednoduše přelepíte loga na pobočkách, prodáte pár přebytečných nemovitostí, přesunete zaměstnance a do půl roku je hotovo. Realita je neskonale složitější. Fúze pojišťoven s takovým množstvím klientů by podle našich střízlivých propočtů trvala minimálně rok či rok a půl a stála kolem 500 až 600 milionů korun,“ uvádí ředitel VoZP. Nesmírně náročný v takovém procesu je zejména bezpečný přechod na jednotný IT systém, sjednocení smluv obou subjektů s tisíci poskytovatelů zdravotní péče, ale i propojení pobočkové sítě, vnitřních provozních a personálních systémů, online komunikačních platforem pro klienty a samozřejmě vše spojené s přechodem na novou značku. „To všechno se musí odehrávat takzvaně za pochodu, tedy za plného provozu, protože v průběhu slučování nesmí být nijak omezeny služby klientům, a zejména vykazování zdravotní péče a její úhrada všem poskytovatelům – od fakultních nemocnic po malé ordinace,“ zdůrazňuje Josef Diessl.

Případné provozní úspory by se přitom s ohledem na vysoké počáteční náklady projevily až se značným odstupem a nebyly by v kontextu výše nákladů na zdravotní služby příliš významné. „Pořád totiž musíte být schopni obsloužit stejné množství klientů a zabezpečit jim úhrady péče, což vyžaduje dostatečně robustní informační systém a odpovídající počet zaměstnanců. Úspora v provozních nákladech by mohla řádově činit nižší stovky milionů korun ročně. Na zdravotní služby v současnosti obě pojišťovny dohromady vydávají každý rok přes sto miliard a tato suma v příštích letech dále poroste,“ vysvětluje ekonomický ředitel VoZP Pavel Kolář.

Výhody fúze tedy spatřuje spíše ve vytvoření protiváhy dominantní VZP, v celkovém zpřehlednění systému a ve snížení byrokratické zátěže zejména pro poskytovatele zdravotních služeb, neboť místo dvou pojišťoven by uzavírali smlouvy a vykazovali provedené zdravotní výkony pouze jedné.