Logo VoZP
  • Pojištěnci
  • Plátci
  • Poskytovatelé
  • Kontakty
Chci do VoZP Klientský portál
O VoZP
Pojištěnci
Plátci
Poskytovatelé

Zahraničí – práva a povinnosti (EU, smluvní státy)

Zdravotní pojištění a zdravotní péče v EU

V důsledku členství v Evropské unii je v oblasti sociálního zabezpečení (kam spadá i zdravotní pojištění) Česká republika vázána mj. nařízením EU a Rady č. 883/2004, o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, a dále jeho prováděcím nařízením č. 987/2009. Jmenovaná nařízení platí pro všechny členské státy EU a dále pro Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko a jejich státní příslušníky (pokud není v následujícím textu uvedeno jinak). Upravují celou řadu situací osob, které migrují mezi jednotlivými zeměmi (situace osob výdělečně činných, osob pobírajících např. důchod, nezaopatřených rodinných příslušníků, neaktivních osob, turistů atd.) s ohledem na základní princip jednoho pojištění, který stanoví, že žádná osoba nemůže být v rámci systému sociálního zabezpečení pojištěna ve dvou nebo více členských státech současně. Nařízení dále stanoví např. podmínku rovného zacházení (zákaz diskriminace) pro osoby jimi dotčené.

Pokud se vaše celková situace (výkon výdělečné činnosti vás nebo některých členů vaší rodiny, bydliště, pobírání dávek atd.) neomezuje jen na jeden členský stát, mohou se na vás výše uvedená nařízení začít vztahovat, v důsledku čehož může dojít např. ke změně státu vašeho pojištění. V takovém případě neváhejte kontaktovat naši pojišťovnu prostřednictvím Call centra nebo jiného nejbližšího pracoviště (pobočka, jednatelství), aby vaše situace byla včas a správně vyřešena. Přehled vybraných nejčastějších situací naleznete níže, vzhledem k šíři problematiky se však nejedná o přehled vyčerpávající. Připomínáme zároveň vaši povinnost bez prodlení oznamovat zdravotní pojišťovně všechny skutečnosti, které mohou mít na oblast zdravotního pojištění vliv.

Jak určit stát, ve kterém máte být pojištěni?

Nařízení popisují čtyři základní důvody existence pojištění v konkrétním státě. Tyto důvody jsou seřazeny sestupně dle síly, platí tedy, že důvod existence pojištění „výdělečná činnost“ je silnějším než důvod existence pojištění „pobírání dávek“ atd.

1. výkon výdělečné činnosti

Osoba je pojištěna ve státě, na jehož území výdělečnou činnost fakticky vykonává, sídlo zaměstnavatele nebo stát, který vydal živnostenské oprávnění, přitom není rozhodující. Musí se jednat o takovou výdělečnou činnost, díky které vznikne (nebo alespoň může vzniknout) pojištění v některém ze systémů sociálního zabezpečení (zdravotní pojištění, důchodové pojištění atd.) Nejčastěji se jedná o výkon zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti.

Příklad 1: Čech s trvalým pobytem v ČR začne pracovat v Německu, toto bude jeho jediná výdělečná činnost. Stane se pojištěncem Německa, pojištění v ČR se musí zcela ukončit, nemůže zůstat pojištěn ani dobrovolně.

Příklad 2: Čech s trvalým pobytem v ČR začne na základě v ČR vydaného živnostenského oprávnění provozovat výdělečnou činnost výhradně na území Rakouska. K pojištění se musí přihlásit v Rakousku
a v ČR jej zcela zrušit.

2. pobírání některých druhů dávek

Osoba je pojištěna ve státě, ze kterého jsou jí vypláceny některé druhy dávek (nejčastěji důchod -starobní, vdovský, invalidní, sirotčí aj.; peněžitá pomoc v mateřství, nemocenské dávky, podpora
v nezaměstnanosti)

Příklad: Čechovi s trvalým pobytem v ČR začne být vyplácen důchod ze Slovenska. Pokud v ČR není výdělečné činný ani nepobírá některé z uvedených dávek, vznikne mu pojištění pouze na Slovensku, případné dosavadní pojištění v ČR se musí zcela zrušit.

3. vazba nezaopatřených rodinných příslušníků na živitele

Pojištění nezaopatřených rodinných příslušníků (NRP) se v otázce zdravotního pojištění odvíjí od státu pojištění jejich živitele. Kdo je NRP určují právní předpisy státu jejich faktického bydliště. V ČR se za NRP nejčastěji považuje manžel/ka nebo registrovaný partner/ka, který není výdělečně činný (viz bod 1) ani nepobírá některé druhy dávek (viz bod 2) a dále dítě max. do 26 let věku podle zákona o státní sociální podpoře (typicky žák ZŠ, student SŠ / VŠ). V ostatních státech EU se definice NRP mohou lišit (jiné věkové hranice, jiné kategorie osob – např. druh, družka atd.)

Příklad 1: Manželé s jedním dítětem bydlí v ČR. Muž pracuje v Německu, žena v ČR. Dítě zůstává pojištěno v ČR – navázáno na matku.

Příklad 2: Manželé s jedním dítětem bydlí v ČR. Muž pracuje v Německu, žena je v domácnosti (nemá příjem z výdělečné činnosti ani nepobírá žádnou z dávek dle kategorie 2) – všichni jsou pojištěnci Německa.

Příklad 3: Manželé s jedním dítětem bydlí v ČR. Muž pracuje v Německu, žena je doma na rodičovské dovolené a má současně otevřený pracovní poměr k zaměstnavateli. Žena a dítě zůstávají pojištěni v ČR. (Pokud by v této situaci pracovní poměr otevřený neměla, stala by se – společně s dítětem – rovněž pojištěnkou Německa)

4. neaktivní osoba je pojištěna ve státě faktického bydliště

Osoba, která nespadá do žádné z předchozích kategorií, má být pojištěna ve státě svého faktického bydliště. 

Na jakou zdravotní péči máte nárok?

1. Nezbytná zdravotní péče

Poskytována zpravidla při časově omezeném pobytu v jiném členském státě EU na základě předložení Evropského průkazu zdravotního pojištění (EHIC), případně potvrzení tento průkaz nahrazující. Jedná se o veškerou péči, která musí být z lékařského hlediska poskytnuta tak, aby se osoba nemusela vracet do státu pojištění dříve, než původně zamýšlela. Lze za ni považovat i péči poskytovanou v souvislosti s chronickým onemocněním (např. dialýza). Poskytována je vždy dle podmínek státu, na jehož území je čerpána. Lze ji poskytnout jen ve zdravotnických zařízeních napojených na místní systém veřejného zdravotního pojištění. Nesmí se jednat o péči, za jejímž čerpáním pojištěnec cíleně vycestoval.

2. Plná zdravotní péče ve státě bydliště

Osoby, které musejí být v souladu s popsanými pravidly pojištěny v jiném členském státě EU, než je stát jejich faktického bydliště, mají ve státě bydliště nárok na plnou zdravotní péči na náklady státu pojištění. Typicky se tato situace týká ekonomicky aktivních osob (zaměstnanci, OSVČ), důchodců, žadatelů o důchod a nezaopatřených rodinných příslušníků těchto osob. Netýká se osob neaktivních. Zdravotní pojišťovna státu pojištění za tímto účelem napřed musí vydat příslušný nárokový formulář, např. E106, E109, E121, S1. Existenci bydliště je potřeba zdravotní pojišťovně dostatečně doložit. Péče je poskytována za podmínek platných ve státě bydliště.

Příklad: Čech pracuje v Německu a je tam tudíž i pojištěn, jeho bydlištěm je však i nadále Česká republika (za prací denně dojíždí nebo se alespoň do ČR pravidelně vrací). Jeho německá pojišťovna mu v takovém případě vydá nárokový formulář E106, se kterým se tzv. výpomocně zaregistruje u zvolené české zdravotní pojišťovny a získá tak nárok na čerpání plné zdravotní péče na území ČR.

3. Plánovaná zdravotní péče, předem odsouhlasená zdravotní pojišťovnou

Pokud pojištěnec plánuje úmyslně vycestovat do jiného členského státu EU za čerpáním zdravotní péče, měl by předem požádat o schválení svoji zdravotní pojišťovnu. Ta je povinna vydat souhlas jen tehdy, pokud se jedná o péči v příslušném členském státě prováděnou a hrazenou, avšak nemůže být poskytnuta v medicínsky ospravedlnitelné době. Péče je poskytována za podmínek platných ve státě jejího čerpání.

4. plánovaná novela zdravotní péče, zdravotní pojišťovnou předem neodsouhlasená

Novela zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, účinná od 22. dubna 2014, umožňuje českému pojištěnci vycestovat za úmyslným čerpáním zdravotní péče i bez předchozího souhlasu své zdravotní pojišťovny. Takto poskytnutou péči musí napřed v plné výši uhradit z vlastních prostředků, následně má právo požádat svoji českou zdravotní pojišťovnu o refundaci (náhrada vynaložených prostředků). Zdravotní pojišťovna posléze nahradí takovou částku, kterou by uhradila při čerpání stejné zdravotní péče na území ČR, nejvýše však částku, kterou pojištěnec skutečně uhradil. Podmínkou je, že péče je v ČR hrazena z veřejného zdravotního pojištění a že byly splněny podmínky jejího čerpání (např. doporučení lékařem příslušné odbornosti apod.) Tuto možnost lze využít pouze v členských státech Evropské unie (nikoliv na Islandu, v Lichtenštejnsku, Norsku a ve Švýcarsku). Upozorňujeme, že vzhledem k rozdílným cenám zdravotní péče v ČR a ostatních státech EU poskytnutá náhrada zpravidla bývá výrazně nižší než skutečně vynaložené náklady.

Níže najdete odkaz na stránku kanaceláře zdravotního pojištění, kde najdete další informace a rady:

Další informace a rady

Kancelář zdravotního pojištění

Často kladené dotazy k problematice EU

Jedu na dovolenou do jiného členského státu EU. Postačí mi kartička pojištěnce VoZP?

Péče v jiném státě EU vám bude poskytována za podmínek platných pro pojištěnce tohoto státu. Znamená to tedy, že po vás může být požadována platba spoluúčasti na zdravotní péči, různých doplatků atd. Tyto náklady si musíte hradit ze svého. VoZP uhradí částku hrazenou systémem zákonného zdravotního pojištění státu, ve kterém k čerpání péče došlo. Náklady na spoluúčast mohou být zejména v zemích západní Evropy skutečně vysoké. Z tohoto důvodu vždy doporučujeme si při cestách do zahraničí uzavřít komerční cestovní pojištění.

Budu pracovat v jiném členském státě EU (případně na Islandu, Lichtenštejnsku, Norsku nebo ve Švýcarsku) – jaké mám povinnosti vůči VoZP?

Vaší povinností je naší pojišťovně (nejlépe místně příslušné pobočce) zahájení výdělečné činnosti v jiném členském státě EU oznámit nejpozději do osmi dnů po jejím zahájení – postačuje oznámení volnou formou s uvedením vašich identifikačních údajů, informace o tom, od kdy začínáte v zahraničí pracovat, v jakém státě atd. Vhodné je přiložit i kopii pracovní smlouvy (pokud byste oznámení činili zpětně, je to nezbytné). Zanechte na sebe také aktuální kontaktní údaje, povinností je přiložit (vrátit) i český průkaz pojištění. Dnem zahájení výdělečné činnosti se stáváte pojištěncem státu, ve kterém pracujete, vaše pojištění v ČR se zcela ukončí (nemusíte tedy do ČR platit pojistné, současně však nemáte právo čerpat na účet VoZP žádnou zdravotní péči). Při pozdější obnově pojištění v ČR budete povinen doložit celou dobu pojištění v zahraničí (nejlépe dokumenty od zahraniční zdravotní pojišťovny, případně pracovní smlouvy, výplatní pásky apod.)

Pracuji v jiném státě EU. Může tato skutečnost mít vliv na pojištění dalších členů mojí rodiny? (manžel/ka, děti, registrovaný partner/ka)

Za určitých okolností ano, zejména v situaci, kdy by ostatní členové rodiny spadali do kategorie tzv. nezaopatřených rodinných příslušníků a stali by se tak pojištěnci státu, ve kterém jste pojištěn i Vy (více o této problematice v části „Jak určit stát, ve kterém máte být pojištění – část 3: vazba nezaopatřených rodinných příslušníků na živitele“) Správné posouzení vazby nezaopatřených rodinných příslušníků na živitele je poměrně komplikovaná problematika a v případě jakýchkoliv nejasností vám doporučujeme kontaktovat pracoviště VoZP) Rovněž NRP jsou povinni případný vznik pojištění v jiném státě EU dosavadní české pojišťovně oznámit.

Stal jsem se pojištěncem jiného státu EU. Mohu dále v ČR navštěvovat své dosavadní lékaře?

V novém státě pojištění byste měl obdržet tamní EHIC (některé státy jej však nevydávají standardně), se kterým budete mít v ostatních státech EU (tedy i v ČR) nárok na čerpání nezbytné zdravotní péče (definice viz  kapitola Na jakou péči máte nárok – bod 1). Dále bude záležet na tom, zda vám i po vzniku pojištění v jiném státě EU zůstane faktické bydliště v ČR. Pokud ano, máte nárok na to, aby vám vaše zahraniční zdravotní pojišťovna vystavila nárokový formulář pro čerpání plné zdravotní péče v ČR (S1, S072, E106 aj.) S tímto formulářem se poté tzv. výpomocně zaregistrujete u zvolené české zdravotní pojišťovny, která vám vydá tzv. žlutý průkaz pro čerpání zdravotní péče na území ČR.

Pokud vám však v ČR faktické bydliště nezůstalo a nebyl vám tudíž vystaven některý z uvedených formulářů, máte v ČR nadále nárok čerpat jen nezbytnou zdravotní péči. Nárok na čerpání plné zdravotní péče tak budete mít pouze ve státě vašeho pojištění.

Pracuji (jsem výdělečně činný) ve dvou členských státech EU současně. Jak tuto situaci řešit?

Princip jednoho pojištění je potřeba zachovat i v tomto případě. U k tomu kompetentní instituce (v ČR je to Okresní správa sociálního zabezpečení) jste povinen si požádat o vydání přenositelného dokumentu A1, kterým bude stát vašeho pojištění určen. Tento dokument jste posléze povinen předložit všem dotčeným institucím (zdravotním pojišťovnám, zaměstnavatelům). Otázka vašeho pojištění bude poté zpětně vypořádána.

Zaměstnavatel se mne chystá oficiálně vyslat do jiného státu EU, abych tam pro něj pracoval. Jak tato skutečnost ovlivní moje zdravotní pojištění?

Vyslaným pracovníkem je typicky osoba, kterou její český zaměstnavatel vyslal do jiného státu EU, aby tam pro něj a jeho jménem vykonávala určitou pracovní činnost. Vyslání musí trvat minimálně jeden rok. Před začátkem pracovní cesty je nutné požádat Okresní správu sociálního zabezpečení o udělení výjimky z právních předpisů prostřednictvím formuláře A1. Tento formulář je pak nutné předložit české zdravotní pojišťovně. Při splnění dalších podmínek může vzniknout i nárok na vystavení formuláře S1 pro plnou péči ve státě, do kterého je osoba vyslána. Vyslanou osobou může být i OSVČ.

V rámci EU jsem byl nucen vyhledat ošetření, lékař ale neuznal můj český Evropský průkaz zdravotního pojištění a musel jsem zaplatit v hotovosti. Mám nárok na proplacení takto vynaložených prostředků?

V takovém případě máte právo požádat VoZP o refundaci vynaložených prostředků. Z webu pojišťovny si stáhněte formulář „Žádost pojištěnce o náhradu nákladů vynaložených na zdravotní služby poskytnuté v zahraničí,“ vyplňte jej a zašlete na adresu Ústředí VoZP společně s originály všech dokumentů, které s ošetřením souvisely – lékařských zpráv, faktur a dokladů o zaplacení. VoZP může zpětně nahradit buďto částku, kterou by za toto ošetření uhradil veřejný systém zdravotního pojištění státu ošetření, případně český systém zdravotního pojištění, pokud by k takovému ošetření došlo na území ČR.

Vzhledem k mému specifickému onemocnění mi ošetřující lékař v ČR doporučil léčbu (vyšetření) ve zdravotnickém zařízení v jiném státě EU. Může pojišťovna takovou léčbu uhradit?

O předchozí schválení léčby v jiném státě EU si můžete požádat prostřednictvím formuláře „Žádost pojištěnce o udělení souhlasu s úhradou nákladů na plánované zdravotní služby v zahraničí“ Formulář vyplňte a zašlete jej na adresu Ústředí VoZP. K takovéto žádosti je potřebné přiložit lékařské zprávy o dosavadním průběhu léčby v ČR, vyjádření ošetřujícího lékaře o nemožnosti poskytnout potřebnou léčbu v ČR vč. doporučení zahraničního pracoviště, kalkulaci nákladů atd. V souladu s Nařízením EU a Rady č. 883/2004, o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, je pojišťovna povinna takovou žádost schválit pouze v případě, že se jedná o zdravotní služby poskytované a hrazené na území ČR, které však nemohou být poskytnuty v lékařsky ospravedlnitelné době. Viz také část „Na jakou péči máte nárok – bod 3 – Plánovaná zdravotní péče, předem odsouhlasená zdravotní pojišťovnou“.

Jak postupovat při studiu v zahraničí?

Pokud se chystáte studovat střední nebo vysokou školu v zahraničí a přejete si i po dobu tohoto studia nadále zůstat pojištěni v ČR s tím, že plátcem pojistného na zdravotní pojištění za vás bude český stát, je potřeba obrátit se na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, aby vámi studovanou zahraniční školu posoudilo pro zdravotní a sociální účely a vydalo rozhodnutí, že studium na zahraniční škole
je postaveno na roveň studiu na střední (případně vysoké) škole v ČR. Vydané rozhodnutí následně doložíte VoZP a zůstanete tak pojištěni v ČR v kategorii student po celou dobu studia na zahraniční škole (průběžně jste povinni dokládat potvrzení o studiu), nejdéle však do dovršení věku 26 let.

Postup pro uznání studia na zahraničních středních školách a více informací

Postup pro uznání studia na zahraničních vysokých školách a více informací

Pozor – specifický postup v případě Dánska

Odlišně od výše uvedeného je zapotřebí postupovat v případě studia v Dánsku, které zahraničním studentům zřizuje zdravotní pojištění v rámci svého zákonného systému sociálního zabezpečení. Jelikož v rámci EU platí zákaz pojištění ve více státech současně, jste v takovém případě povinni vznik pojištění v Dánsku VoZP co nejdříve ohlásit, dojde k ukončení vašeho zdravotního pojištění v ČR
a vy budete pojištěni pouze v Dánsku. V ČR budete mít nárok na čerpání tzv. nezbytné zdravotní péče na základě předložení dánského Evropského průkazu zdravotního pojištění. Uvedené platí i v případě, že jste doložili výše popisované potvrzení českého Ministerstva školství. Po definitivním návratu zpět do ČR budete povinni doložit dobu pojištění v Dánsku.

Pozn.: obecně platí, že vznik pojištění v jiném členském státu EU, ale také ve Spojeném Království, Norsku, Švýcarsku, Lichtenštejnsku a na Islandu jste povinni VoZP neprodleně oznámit.  

Další informace a tipy

Kancelář zdravotního pojištění

Smluvní státy (mimo oblast EU)

Kromě právních předpisů, vyplývajících z členské České republiky v Evropské unii, je ČR vázána také bilaterálními smlouvami o sociálním zabezpečení s řadou dalších států, které upravují mj. i oblast zdravotního pojištění. Těmito tzv. smluvními státy jsou:

Albánie, Černá Hora, Izrael, Japonsko, Severní Makedonie, Spojené státy americké, Srbsko, Sýrie, Tunisko a Turecko.

Všechny smlouvy se smluvními státy obsahují určité společné principy:

1. Přednost mezistátních smluv před národní právní úpravou

Dvojstranné smlouvy o sociálním zabezpečení mají tzv. aplikační přednost před českým zákonem o veřejném zdravotním pojištění. Ve vymezených situacích je tedy vyloučena aplikace českých právních předpisů (např. český občan, který pracuje ve smluvním státě, musí být pojištěn pouze v něm, i když má v ČR trvalý pobyt atd.)

2. Jediné pojištění ve státě výkonu ekonomické aktivity

Ekonomicky aktivní osoba podléhá předpisům o sociálním zabezpečení toho státu, na jehož území je činnost (typicky zaměstnání, SVČ) vykonávána.

Na rozdíl od principů stanovených právní úpravou EU však mezistátní smlouvy nevylučují dvojí pojištění v případě souběhu ekonomických aktivit. Osoba výdělečně činná na území ČR i smluvního státu tudíž bude pojištěna v obou státech. Není přitom podstatné, zda se jedná o zaměstnání či SVČ.

3. Rodinní příslušníci

Rovněž odlišně od právní úpravy EU bilaterální smlouvy prakticky neupravují problematiku nezaopatřených rodinných příslušníků (NRP). Pokud tedy český občan pracuje ve smluvním státě (a je tam proto také pojištěn), mohou být jeho nezaopatření rodinní příslušníci dále pojištění v ČR.

Částečná výjimka z uvedeného pravidla platí u smluv s Tuniskem a Japonskem. V případě bližších dotazů k problematice NRP u těchto dvou bilaterálních smluv kontaktujte pracoviště VoZP.

4. Vyslání

Všechny bilaterální smlouvy o sociálním zabezpečení znají institut vyslané osoby, které – při splnění stanovených podmínek – i nadále podléhají předpisům o sociálním zabezpečení vysílajícího státu. Smlouva s Izraelem neupravuje vyslání OSVČ.

5. Čerpání zdravotní péče

Smlouvy s Albánií, Černou Horou, Severní Makedonií, Srbskem, Tuniskem a Tureckem umožňují české zdravotní pojišťovně na žádost pojištěnce vystavit nárokový formulář, na jehož základě je možno ve druhém smluvním státě čerpat zdravotní péči v rozsahu nutné a neodkladné (za podmínek platných v konkrétním státě). V některých smluvních státech je vyžadována předchozí registrace u místní instituce zdravotního pojištění.

Tytéž smlouvy též umožňují české zdravotní pojišťovně dobrovolně schválit čerpání péče ve druhém smluvním státě nad rozsah péče nutné a neodkladné (např. při plánovaném léčení), případně poskytnout refundaci nákladů, které pojištěnec vynaložil při čerpání nutné a neodkladné zdravotní péče.

Smlouvy s Černou Horou, Severní Makedonií, Srbskem, Tuniskem a Tureckem za určitých okolností upravují i existenci vzniku pojištění, případně nároku na čerpání zdravotní péče, u pobíratelů důchodu. V případě bližších dotazů na toto téma kontaktujte pracoviště VoZP.

Další informace a rady

Kancelář zdravotního pojištění