Téma Prevence stresu

Co je stres?

Stres je běžnou psychologickou i fyzickou reakcí organismu na zátěž. Tato reakce je v mnohém pro člověka přínosná. Umožňuje nám aktivovat obranné mechanismy a vypořádat se se stavem ohrožení. Existují dva základní druhy stresu – eustres a distres. Eustres má pozitivní účinky, vede k lepšímu soustředění a výkonu, zvyšuje aktivitu organismu. Distres naopak výkonnost snižuje, dochází k nadměrnému zatížení organismu, které může přivodit zdravotní potíže, včetně těch psychických.

Akutní stres trvá minuty až dny, chronický stres pak týdny až roky. Právě vlivem dlouhodobého stresu se mohou vyvinout psychosomatické potíže.

Pokud je člověk vystaven nadměrnému či dlouhodobému stresu, mohou se u něj objevit následující potíže:

• Vysoký krevní tlak

• Cukrovka

• Oslabení imunitního systému

• Bolesti hlavy

• Problémy s plodností

• Strnulost zad a svalů, křečovité držení těla

• Únava

• Nespavost

• Podráždění a vznětlivost

• Deprese

• Úzkost

• Syndrom vyhoření

Prevence stresu

Každý člověk je jedinečný, a to platí i pro to, co a jak moc nás stresuje nebo jak jsme schopni se se stresem vypořádat. Níže uvádíme několik způsobů, jak se stresem lze pracovat. Zkuste si vybrat takové, které Vám vyhovují a aplikovat je v každodenním životě.

V prvé řadě je dobré uvědomit si, jaké situace ve Vás stres vyvolávají, jak se ve Vašem případě stres projevuje. Díky tomu můžete stresovým situacím lépe předcházet a včas rozpoznat, že se dostáváte do stresové situace.

Zkuste myslet pozitivně. Zamyslete se nad tím, co Vás v životě dělá šťastným, na co se těšíte, co rádi děláte a zkuste si každý den vyčlenit čas na tyto aktivity. Každé ráno se zamyslete nad tím, co hezkého Vás během dne čeká a na co se můžete těšit. Může jít i o naprosté maličkosti, jako je ranní káva, oběd s kamarádkou nebo oblíbený pořad v televizi. Také si každý den připomeňte, za co jste ve svém životě vděční, co dobrého Vás potkalo.

Zamyslete se a připravte si seznam aktivit, které Vám v případě stresu pomohou uklidnit se a přijít na jiné myšlenky, např. poslechnout si oblíbenou hudbu, zajít na procházku, přečíst si knihu, pustit si oblíbený film, sejít se s přáteli, zacvičit si nebo namalovat obraz.

Zařaďte do svého programu pravidelnou tělesnou aktivitu, která Vás bude bavit. Nemusí se jednat o vysilující cvičení, dobře poslouží i jóga, plavání nebo procházka na čerstvém vzduchu. Při pohybové aktivitě se do těla uvolňují endorfiny, kterým se také přezdívá „hormony štěstí“.

Snažte se o zdravý životní styl – vyvážená strava, dostatečný pitný režim a vyhýbání se nezdravým návykovým látkám způsobí, že se budete cítit fyziky lépe, Vaše tělo bude mít potřebné živiny a díky tomu se budete cítit šťastnější.

Sepište si Vaše úkoly a povinnosti a stanovte si priority. Uvědomte si, které úkoly jsou nezbytné, a které naopak můžete odsunout. Připravte si seznam denních úkolů a snažte se je splnit. Myslete při tom na to, aby Vaše cíle byly realizovatelné. To platí i pro dlouhodobější plány. Pokud můžete, dělejte vždy jen jednu věc v daném okamžiku. Soustřeďte se na ni a snažte se ji dělat, jak nejlépe dovedete.

Naučte se říkat NE. Pokud se do Vašeho programu další úkol nevejde, nebojte se to říct. Zrovna tak, pokud Vám návrh nevyhovuje. Hledejte takovou cestu, která bude vyhovovat všem zúčastněným stranám, tedy i Vám.

Naučte se delegovat úkoly, pokud to lze. To platí doma i v práci. Do domácích prací zapojte celou rodinu. V práci racionálně posuzujte svoje možnosti, vytíženost a schopnosti. Nebojte se požádat o pomoc.

Dodržujte základní principy duševní hygieny - pravidelný a dostatečný spánek, relaxace a pohyb, pobyt na čerstvém vzduchu a v přírodě, udržování dobrých sociálních vztahů, plánování a sebepoznání. O duševní hygieně podrobněji ZDE (odkaz na Téma psychohygiena).

Žijte přítomností. Zkuste zaměřit svou pozornost na přítomný okamžik a netrávit čas přemýšlením o minulosti nebo budoucnosti. Neustále vracení se k negativním zážitkům z minulosti nebo přemýšlení o tom, co by se mohlo v budoucnu stát jen prohlubuje míru stresu. Zároveň podmiňovat své pocity štěstí cílem, kterého je nejprve nutné dosáhnout není vhodná cesta. Při splnění výsledného cíle pak často zažíváme pocit zklamání, protože naše očekávání nebyla naplněna. Šťastní můžeme být jenom tady a teď a vnější okolnosti mají na pocit štěstí jen částečný vliv.