Stanovisko VoZP k plánům na odložení valorizace plateb za státní pojištěnce

Zásahy státu vytvořily ve zdravotnictví zejména v období covidové pandemie značný vnitřní dluh, kvůli kterému je letos už čtvrtým rokem celý systém veřejného zdravotního pojištění v deficitu. Plošně uplatňované kompenzační vyhlášky v letech 2020 a 2021 přinesly zdravotnickým zařízením v součtu obrovské částky, které neodpovídaly jejich reálnému výkonu. Poskytovatelé si však na tyto mimořádné příjmy rychle „zvykli“, a místo aby se úhrady vrátily na realistickou, předcovidovou úroveň, požadují pro různé segmenty zdravotní péče jejich další zvyšování. Aktuální požadavky poskytovatelů zdravotních služeb jsou naprosto mimo reálné možnosti systému. Praxe, kdy pojišťovny hradí více peněz, než kolik do systému přitéká, musí v době celospolečenské revize veřejných rozpočtů skončit. Systém má sloužit k úhradě vykázané a uznané péče, nikoli řešit inflační dopady, mzdy zdravotníků a další požadavky, které s posláním zdravotních pojišťoven nikterak nesouvisí.

VoZP se v době ekonomického poklesu chová odpovědně, v důsledku racionalizačních opatření ušetřila v uplynulých dvou letech v provozním fondu 695 milionů korun oproti zákonnému limitu. Všechny tyto prostředky ušetřené na provozních výdajích byly využity na úhrady zdravotní péče. Zdravotní služby poskytnuté našim pojištěncům hradíme včas a v dohodnuté výši. Případné odložení avizované valorizace plateb za státní pojištěnce však tíživou finanční situaci dále zhorší, a to v celém systému. Jaké dopady by to mělo na hospodaření VoZP, lze jen obtížně odhadnout, dokud nebudeme vědět, zda stát zajistí také škrty na straně výdajů, tedy omezení úhrad poskytovatelům zdravotních služeb. Že s tím poskytovatelé nebudou souhlasit, je nasnadě, ale právě v tom tkví role státu, resp. ministerstva zdravotnictví, které má poslední slovo v případě nedohody pojišťoven a poskytovatelů.

Jediným argumentem těch, kteří požadují a prosazují neúměrně vysoké platby poskytovatelům, a tudíž dlouhodobé deficitní financování systému, jsou údajné mnohamiliardové finanční rezervy zdravotních pojišťoven. Jejich skutečná výše je známá z veřejně dostupných zdrojů. Podle posledních údajů z dubna 2023 bylo na rezervních fondech všech zdravotních pojišťoven 5,86 miliardy korun, tedy částka, která se letos ve zdravotnictví spotřebuje za necelých pět dní. Rozhodujícím zdrojem financování jsou však základní fondy zdravotního pojištění, které ke stejnému datu disponovaly 26 miliardami korun (o 23 mld. Kč méně než v roce 2021), což jsou disponibilní zdroje na 22 dní současné zdravotní péče. A argumentovat celkovými zůstatky na všech účtech zdravotních pojišťoven je už zcela nesmyslné, což je zřejmé každému, kdo se alespoň základně orientuje v principech úhrad zdravotní péče.

Vojenská zdravotní pojišťovna, 7. 6. 2023